Krahujec obecný je velký přibližně jako holub. Jako u většiny dravců je samice podstatně větší, váhový rozdíl mezi oběma pohlavími může být téměř dvojnásobný.

Samec krahujce je na svrchní straně těla břidlicově šedý, samice hnědo rezavá. Pro obě pohlaví je typické husté příčné pruhování, dlouhý ocas s širokými tmavými příčnými pruhy a výrazně žluté nohy a oči.

Krahujec obecný se vždy vyskytoval zejména v lesích. Poslední dobou i u něho vidíme jev zvaný urbanizace – mnoho ptáků žije i pravidelně hnízdí v našich městech. Lokalitu pro hnízdění vybírá vždy samec.

Hnízdo staví oba ptáci vysoko v koruně stromů, případně využijí staré hnízdo jiných ptáků (vrány, sojky,…). Samička snáší až 6 bílých, šedě, okrově a nafialověle skvrnitých vajec, která sama zahřívá 31 až 35 dní. Samec ji po celou dobu zásobuje potravou.

Stejně tak přináší potravu i mláďatům, trhat potravu a krmit je ale neumí. Paradoxně tak při úhynu samice umírají mláďata hlady obklopená dostatkem potravy. Mláďata zůstávají v kontaktu s rodiči ještě cca čtyři týdny po opuštění hnízda.

Pokud uvidíte ve svém okolí drobného dravce třepotajícího se nad polem, určitě se o krahujce nejedná. Takto létá poštolka, pro krahujce je naopak typický obratný, rychlý, nízký let mezi stromy. Je to dáno i potravní specializací obou našich drobných dravců. Poštolka loví především myši, krahujec je specialista na lov drobných ptáků, za kterými se vrhá i do houští. To se mu bohužel stává i osudným. Ve městech často při honbě za kořistí narazí do velké tabule skla a zabije se jak on, tak i jeho kořist.

Chráněný živočich
Krahujec obecný je dnes zařazen mezi zvláště chráněné živočichy v kategorii silně ohrožený druh. Původním důvodem pro pokles jeho početnosti bylo přímé pronásledování člověkem, v 50. až 70. letech pak zvýšené používání pesticidů.

Přirozeným letálním faktorem jsou kruté zimy. V této době si právě krahujci opatřují potravu v místech zvýšeného výskytu drobných ptáků – tedy na krmítkách. Do záchranných stanic jsou často přijímáni ptáci, které „milovníci" drobných ptáčků postřelí. Nejen, že se tím dopouštějí trestného činu, ale naprosto zbytečně připraví o život vzácného dravce. Jak bylo několikrát dokázáno, krahujci počty pěvců výrazně neovlivňují. Krahujec obecný se ve sbírce RMaG v Jičíně vyskytuje pětkrát: jedenkrát se jedná o vajíčko, dvakrát o makropreparáty staršího původu z CHKO Český ráj a jedenkrát o starý makropreparát z jičínského gymnázia. Poslední, nejnovější, kus pochází z roku 1997 z Úlibic.    Petra Zíková