Jaké to bylo vidět se v televizi?
Je to určitě zajímavý pocit, protože si to nějak pamatujete, když jste to zažili naživo, ale vidět to potom skrz oko kamery je úplně něco jiného. Také uplyne nějaký čas od natáčení, takže si člověk na všechny detaily nepamatuje. Sledoval jsem svoje vystoupení společně s několika kamarády u nás na zahradě, to také přidalo na intenzitě zážitku.
Jak jste spokojený s hodnocením poroty?
S hodnocením poroty jsem spokojený, myslím si, že padlo hodně pěkných věcí, a jsem rád za hodnocení od každého z nich. Je vždy potřeba počítat s tím, že každý porotce má něco rád, a ne každému to musí sednout.
A jací byli? Obávaný Jaro Slávik je známý tím, že kouzelníky nemá v lásce.
Byli asi takoví, jaké jsem je čekal. A zrovna Jarovi jsem hned v prvním díle udělal radost. A divákům určitě udělal radost Štěpán Kozub, který je letos jedním ze speciálních pátých porotců. Už jsem ho potkal jednou v Praze a natočili jsme spolu video na Instagram. A řekl bych, že byl méně sprostý než obvykle.
Proč jste se přihlásil do Talentu?
Přemýšlel jsem nad tím, už když jsem byl malý. Byl asi rok 2018. Ale tehdy jsem neuměl věci dotahovat a nepřihlásil jsem se. Asi je to dobře, možná bych se teď za to styděl. A tak jsem měl pořád v hlavě, že až budu mít jednou kouzlo, které budu chtít ukázat, přihlásím se. A letos v únoru mi jeden kolega řekl, že bych mohl jít do Česko Slovensko má talent. A tak jsem poslal video a pozvali mě na casting.
A pak jste šel rovnou před kameru?
Hodně záleží na tom, s čím tam jdete. Pokud se přihlásíte s něčím fakt trapným, asi vám moc nepomohou. Ale pokud jdete s něčím, co ovládáte, a chcete ukázat něco hezkého, lehce vám pomůžou. Spousta lidí nemá žádné zkušenosti s televizí. Já jsem akorát předtím vystupoval na Déčku, a to natáčel kameraman na telefon. A se školou jsme byli v televizní soutěži U6, ale tam zase děláte, jako že tam kamera vůbec není. V Talentu to bylo jinak. Nehrajete pro kolegy, ale přímo pro kameru. A hodně mi pomohlo, že mi předem řekli, co na kameru nebude vypadat dobře, co pozměnit a jaké kouzlo třeba úplně vynechat. Aby to bylo zajímavé i pro diváky doma u televize.
Jak probíhal natáčecí den?
Pro televizní štáb začíná den okolo sedmé a končí třeba ve tři ráno. Přes den je tam hodně vystupujících, myslím, že jich bylo okolo třiceti. Točí se medailonky, nějaké výplňové záběry a pak čekáte, až půjdete na řadu.
Když jste teď svoje vystoupení viděl sestříhané a zpracované, co se vám na něm líbilo? A co byste naopak změnil?
Líbí se mi, že v televizi je to vždycky více dynamické, protože se dá přiblížit na detail, vybrat správný úhel pro kameru. To samozřejmě platí i pro jiná vystoupení, u kouzel je to ale velmi zajímavé. Střih mi přišel dobrý, jen bych tam možná dal část úvodního rozhovoru s Davidem a Jasmínou, protože si pamatuju, že byl velmi vtipný. Tady je potřeba počítat s tím, že ne všechno, co se natočí, se vejde do televize.
Jak se připravujete na další kolo?
To zatím musím nechat v tajnosti.
Kdy jste se naučil čarovat?
Když mi bylo 9 let, teta mi dala kouzelnickou sadu. Asi si říkala, že jsem kreativní, neposedný a chvíli nezavřu pusu. Což je pravda. A mě to zaujalo. Zalezl jsem si s ní pod stůl, aby ta kouzla nikdo neviděl. A ještě ten den jsem se naučil první dvě kouzla, která jsem předvedl rodině.
Co to bylo za kouzla?
Byl to jednoduchý trik s kartami a ještě něco s provazem a plastovými kroužky.
play_fill
Už máte za sebou deset let kouzelnické kariéry. Která kouzla máte v rukávu nyní?
Dělám hodně kouzla s kartami a drobnými předměty, tomu se říká mikromagie. Ale teď vystupuju i na jevišti s většími rekvizitami. Používám větší karty, provazy i třeba čtení myšlenek. S těmito kouzly se pak dá i soutěžit.
I kouzla se člověk musí někde naučit. Přišel vám dopis z Bradavic?
Nepřišel. Dopis mi přišel akorát z ČVUT. Ale kouzla opravdu studovat lze, asi nejbližší Bradavicím je kurz ve Švédsku. Je to týdenní kurz, kde se učíte kouzla zdokonalovat. Paradoxně se tam nenaučíte žádné tajemství. Pouze to, jak svá kouzla vylepšit.
Takže když tam jedete, už musíte mít vlastní sadu kouzel?
Předpokládá se, že už máte základy. Pak dostanete třeba dvě kritéria, která spolu vůbec nesouvisí. Třeba něco přemístit, aniž by si toho někdo všiml. A musí to být kouzlo na téma Není všechno zlato, co se třpytí. Máte na to půl hodiny a jste ve skupinkách po třech. Chodili jsme na semináře a dostávali zpětnou vazbu. A na konci jsme si měli vymyslet vystoupení, abychom ukázali, co jsme se naučili. To bylo největší vystoupení z komfortní zóny, v sále sedělo asi čtyřicet kouzelníků, z nichž mnozí byli profíci, které respektuju.
Letos jste odmaturoval. Nastoupíte na vysokou školu, nebo budete čarovat na plný úvazek?
Na ČVUT jsem chtěl jít už od malička. Ale minulý rok jsem si uvědomil, že mě kouzlení fakt baví a chtěl bych se tomu věnovat naplno. Jenže jsem kvůli tomu neměl čas na školu a rázem se mi zhoršil prospěch. Vzali mě na elektrotechniku, ale řekl jsem si, že vysoká počká a jeden rok zkusím, jestli mě kouzla uživí. Chci nabrat víc zkušeností, rozjet nové projekty a trochu se zviditelnit. Aby se to za rok dalo zvládat i při studiu.
Jak vypadá jeden den kouzelníka na plný úvazek?
Denní rutina vypadá tak, že se ráno vzbudím, projdu si maily, ve všední den mám třeba hned dopoledne vystoupení pro školu, občas i pro důchodce. A potom třeba čtyři hodiny pátrám a připravuju si kouzla. Většinou ale začínám cvičit kouzla už od rána. Mám v hlavě několik různých věcí, na kterých pracuju průběžně. Mám na počítači stovku záložek, postupně je procházím, zjišťuju, jak která aplikace funguje. A postupně si v tom dělám pořádek.
Takže si v počítači vytváříte knihu kouzel?
V podstatě ano. Na internetu se dá kouzelnických knih najít hodně, ale je potřeba je prostudovat od začátku do konce. A je potřeba začínat od úplných základů. Pokud by si nějaký mudla (někdo, kdo neumí kouzlit, terminologie z knih o Harry Potterovi, pozn. red.) našel náhodnou knihu kouzel, asi by se v ní nic nedozvěděl. Většina z nich je v angličtině a používají specifickou terminologii. Počítá se s tím, že už člověk něco umí.
play_fill
Nelze absolvovat nějaký rychlokurz kouzel?
V kouzlení se nedá předbíhat. Třeba když chcete závodit v autě, můžete si pomoct tím, že si koupíte hodně rychlý vůz. Ale v kouzlení musíte mít základy, abyste se dostali k lepším, pokročilejším trikům. Proto taky dnes mezi mladými není moc kouzelníků. Většina mladých kouká na TikTok nebo Instagram a chce vidět a umět kouzlo za pět sekund. Ve skutečnosti se ale začátky táhnou. I já jsem si nejdřív připadal trapně, měl jsem pocit, že nic neumím. I když mi okolí říkalo, že je to super. Měl jsem pocit, že to říkají jen tak, protože je to moje rodina. Ve skutečnosti je ale dlouho jediným publikem kouzelníka třeba babička s dědou.
Na letošním festivalu Jičín - město pohádky budete mít kouzelnický workshop. Prozradíte účastníkům tajemství svých kouzel?
Kouzla se nikdy neprozrazují, ale mohou se naučit. A to taky budu na festivalu dělat. Naučíme se s účastníky workshopu některá základní kouzla.
Prosí vás lidé často, abyste jim triky prozradil?
Diváci přímo ne, většinou jim je hloupé na mě třeba na svatbě nebo v divadle pořvávat, jak jsem to udělal. Občas se zeptají kamarádi. Ale nejčastější dotaz je, jestli bych to mohl předvést ještě jednou. Nemohl, kouzla se ukazují vždy jen jednou.
Kdo je váš kouzelnický vzor?
Mezi hodně známými kouzelníky je to určitě David Copperfield, protože dělá třeba i dvě show denně a lidi na něj stále chodí. Protože je na něm vidět, že ho to baví. Je to nejlépe placená kouzelnická celebrita, a kdyby chtěl, stačí mu dělat jen jednu show za týden. Ale on vystupuje pořád, protože to má rád. Potom také Penn a Teller, kouzelnické duo, které má nejdéle hranou show ve Vegas a stále funguje skvěle. A z českých kouzelníků určitě Leo Novák, který je zároveň můj nejlepší kamarád. U nás je strašně málo kouzelníků v našem věku, takže je těžké k sobě někoho najít.
A máte nějakou kouzelnickou metu, které byste chtěl dosáhnout?
Mám jich víc, z těch zajímavějších je to vystupovat v Magic Castle. To je noční klub v Los Angeles. Je těžké se tam dostat, chodí tam převážně celebrity a vystupuje se na pozvání. Kouzlí se tam třeba od čtyř odpoledne do dvou ráno a za večer tam vystupuje třeba jedenáct kouzelníků. Když vstoupíte dovnitř, je tam jen knihovna a vy musíte říct zaříkadlo, aby se otevřela brána dovnitř. A taky bych samozřejmě chtěl mít velkou show v Česku. Ale to všechno chce čas.
