Přinášíme vám vánoční rozhovor se Zdeňkem Štolovským, zkušeným příslušníkem jičínské stanice Hasičského záchranného systému.

Nejprve se našim čtenářům prosím představte.
Jmenuji se Zdeněk Štolovský a pracuji třicátým rokem u hasičů.

Popište trochu detailněji vaši práci nebo specializaci.
Jsem specialista spojové služby. Jde o údržbu elektrických zařízení a udržování spojení. Dřív jsem byl strojníkem, ale nyní dělám toto.


Takže se často účastníte výjezdů do terénu. Teď se zeptám přímo na Vánoce a specificky Štědrý den. Třicet let služby je dlouhá doba. Máte v sobě hodně zkušeností. Kolikrát jste vlastně přes Štědrý den sloužil?
Musíme vzít v potaz, že mi služba na Štědrý den vychází dvakrát po sobě. Pracuji vždy před přestupným rokem a potom ještě jednou během něho. Nastoupil jsem v roce 1984. Takže podle toho můžete odhadnout, kolikrát to už zhruba bylo.

Tedy dva roky po sobě a pak pauza?
Potom sloužíme na Silvestra a pak další rok na Nový rok. Následují zase dvakrát Vánoce. Letos tedy jdeme až 25. prosince.

Pokud jdete pracovat přes Štědrý den, jak to řešíte doma? Například se štědrovečerní večeří nebo s dárky?
Někteří z nás zvyky drží den předem, tedy třiadvacátého. Jiní to zase odkládají až na 25. prosince. My doma jsme první případ. Děti z toho měly jenom o to větší radost, protože všude, kam chodily, říkaly, že k nám chodí Ježíšek hned dvakrát. Tak to vydrželo dodnes. Samozřejmě, když mám volný Štědrý den, slavíme ho normálně. Jinak, naše služby jsou vždy čtyřiadvacetihodinové, jsme na pracovišti po celý den.

Dejme tomu, že je Štědrý den, není žádný výjezd, nic moc se neděje a nikdo nezapálil svíčkami dům. Jak si službu zpestřujete?
Pochopitelně si ozdobíme stromeček. Naše směna, což je směna B, se vždy dohodne předem, kdo co nakoupí. Určí se dva lidi, kteří budou obsluhovat kuchyňku. A potom je to tak, že jeden dělá salát, řízky, obaluje kapra, jiní zase dostanou na starost jednohubky, chlebíčky a podobně. V poledne si většinou dáváme předem objednané vinné klobásy. Navečer si dáváme rybu s bramborovým salátem. Kdo nechce, má řízek.

Stalo se někdy během štědrodenní služby, že jste museli náhle všeho zanechat a vyrazit do terénu?
Na Štědrý den ne, ten se v případě mé směny pokaždé obešel bez výjezdu. Ale na Silvestra ano.

O co šlo?
Bylo to v Jičíněvsi, když ve statku hořel sklad s dlaždičkami. Ale na Štědrý den, ať jakkoliv přemýšlím, se nikdy nic nestalo.

To je dobře.
Celá směna pokaždé připraví vánoční výzdobu u velkého stolu a všichni se u něj sejdeme. Také si dáme cukroví. Vysílačky pustíme na nejvyšší hlasitost, aby paní spojovatelka slyšela, jestli někdo nevolá, a dáme je na police. Posedíme a uděláme si večeři. Dříve se stávalo, že pokud měl někdo malé děti, bral si dovolenou, ale jinak ten den trávíme společně a bez problémů.

Jak to přesně bylo s tou dovolenou? Předpokládám, že směna musí zůstat akceschopná.
Ano, musí. Dovolenou si vždy můžou vzít jeden, nanejvýše dva členové. Podle počtu lidí na směně. Takže to vždy bylo na dohodě.

Takže atmosféra musí být opravdu zajímavá. Máte ještě nějakou příhodu, o kterou byste v rámci tohoto tématu rád podělil?
Na výjimečnou událost si nevzpomínám. Je to klasická služba, kterou si ozvláštňujeme večeří a poslechem pohádek. Není to vlastně nic mimořádného.