Toho, že tyto volby byly zvláštní, si šlo všimnout v každé volební místnosti. I v kavárnách. Téma se neslo vzduchem. „Těžko se najde ten, kdo zvládne navázat na odkaz Havla nebo Klause," šlo zaslechnout v Kavárně Ámos.

„Chodí i mladí. Přišli i ti, které jsem u urny snad nikdy neviděla. Pro mě je to zážitek, protože mnohé mladé voliče znám od dětství a zkrátka to byl šok, když jsem zjistila, že už dosáhli voličského věku," prohlásila zkušená volební komisařka Hana Machatá, která zasedla v místnosti na Masarykově obchodní akademii.

Napříč komisemi panovala shoda, že volby byly poklidné. Docházelo jenom k malým, byť nepříjemným přešlapům. „Vystřídaly se klasické problémy, jako jsou propadlé i zapomenuté občanky, nebo chybně zvolené okrsky," řekl Radek Koliáš, předseda komise v Knihovně Václava Čtvrtka.

Mohli volit všichni
Někteří se k urnám dostávali obtížně. „V pátek jsem sloužil čtyřiadvacítku, a tak jsem šel volit v sobotu ráno po zaměstnání," líčí čtyřiadvacetiletý Jakub Vilušinský, který slouží u profesionálních hasičů v Nové Pace. „Z devíti kandidátů jsem si vybral dva. Miloše Zemana a Jiřího Dienstbiera. Lístky jsem položil na stůl a jeden vylosoval," popsal své rozhodování.

Přímou volbu hlavy státu mladý muž určitě vítá. „Škoda, že pan Franz je tak pokérkovaný. Jinak by to byl dobrý prezident. Je mladý, chytrý, zastává dobré názory, nemá za sebou žádné skandály."

Volit mohli i trestanci ve valdické věznici. „Volby proběhly v klidu. Bylo 978 voličů a svého práva využilo 635 z nich. U doživotně odsouzených se volilo přímo v celách, pro ostatní byla zřízena volební místnost," informovala tisková mluvčí Věznice Valdice Eva Francová.