Právě statek byl ústředním motivem bukvického odpoledne. Slavnostním přestřižením pásky si totiž zažil obnovenou premiéru svého zmrtvýchvstání.

Ještě před pár lety byla usedlost, jejíž kořeny sahají do dob třicetileté války, jen stínem své vlastní bohaté minulosti, ale hlavně kazila pohled na vzkvétající obec.

Z pocházky 
do rekonstrukce

A vzkvétající doslova a do písmene. Vždyť si obec vyloužila titul Vesnice Královéhradeckého kraje roku 2008. Díky vítězství získala dotaci, a tím mohly být zahájeny stavební práce na nemovitosti čp. 28.

Tuto vizi si Bukvice vytyčila v roce 2004, kdy objekt, který velmi poznamenalo „hospodaření" JZD, odkoupila.
Už tehdy totiž bylo jasné, že stávající budova obecního úřadu nevyhovuje narůstající agendě, kdy se do jejích kanceláří „nastěhoval" i svazek obcí Mariánská zahrada.

„Od zakoupení objektu do jeho znovuotevření uběhlo deset let, ale jsme za to rádi," uvedla bukvická starostka Eliška Formanová.
Právě ona stála za tím, že se statek dočkal své reinkarnace. „Došlo k tomu v roce 2004, kdy jsem obcí procházela se svoji zástupkyní Marií Sytnou. Koukali jsme, jak je vše opravené a jak to tu zde prokouklo. Jen ten Škaloudův statek kazil celkový dojem. Tak jsme se dohodly, že navrhneme zastupitelstvu jeho koupi a následnou revitalizaci," uvedla první žena Bukvic, která má na stavení i vzpomínky z mládí, kdy tatínkovi chodila pomáhat na pozemky patřící ke statku při pěstování brambor a řepy.

Tyto plodiny však v okolí statku, ze kterého po rekonstrukci zůstali jen původní obvodové zdi a sklepení, však již lidé nenajdou.
„Musím podotknout, že na domě z původní podoby zůstaly v podstatě obvodové zdi s rozbitými architektonickými prvky bez teras, sklepní prostory. Terasy k domu patřily dle historických fotografií. Samozřejmě v jiné podobě," uvedla starostka.

Tak jako se změnil majitel i vnitřek stavby, tak se změnilo i její určení. Své prostory tu má jak obecní agenda, tak i Informační centrum či kancelář svazku Mariánská zahrada, která v sobě sdružuje jednatřicet obcí. Zvláštností „nové" radnice je její stavební uspořádání. Úřadovna starostky totiž připomíná spíše dobře vybavený byt, než kancelář.

Má vlastní kuchyňku či sociální zařízení. „Má to své opodstatnění," uvedla Eliška Formanová, když novými prostory prováděla místní. „Myslíme na budoucnost. V té se může stát, že se někdo ocitne v nouzi a na čas zde bude moci najít střechu nad hlavou. Třeba když nedejbože vyhoří. Právě pro tyto případy jsme takto kancelář koncipovali," uvedla starostka s tím, že uplatnění najde i kuchyňka, která bude sloužit místním ženám.

„Když tu máme nějakou slavnost, či pořádáme setkání, tak si občerstvení připravujeme samy. Takhle už nebudeme muset s jídlem přebíhat z domovů, ale vše si připravíme zde a ještě si přitom krásně popovídáme," uvedla Eliška Formanová a dodala, že Škaloudův statek není určen jen místním občanům, ale všem návštěvníkům. Zdejší konferenční místnost může sloužit různým společnostem či úřadům.

Konec prázdnin 
s novou knihou

Ostatně už i pozvaní hosté z královéhradeckého krajského úřadu projevili o zasedací místnost zájem. Sobotní bukvická akce byla také slavností, která dětem připomněla, že je konec léta a již za pár hodin se opět posadí do školních škamen.

A pilní čtenáři si mohou do tašky přibalit i knihu o obci, která se o sobotním odpoledni dočkala křtu. Autorem publikace O Bukvici a Křelině se stal kolektiv autorů pod vedením Jindřišky Kracíkové.

Přežil třicetiletou válku i JZD, teď dostal statek nový smysl

Po několik generací byl Škaloudův statek v Bukvici na Jičínsku největším gruntem v obci. A dějiny mu daly opravdu zabrat. Hospodářská stavení, která pamatují ryk třicetileté vály, patřila prakticky po celou dobu své existence rodu Škaloudů. Výjimkou byla jen léta mezi rokem 1902 až 1932, kdy na pozemcích hospodařil Jan Slavík se svoji ženou Cecílií, rozenou Škaloudovou. Ti statek v roce 1932 prodali opět do rukou rodiny Škaloudů. Jmenovitě Otakaru Škaloudovi, pokračovateli jména, které mělo jeden čas v držení třetinu 
obce.

Po komunistickém puči v únoru 1948 přešel statek do „péče" státu, respektive JZD. Sám Otakar Škaloud byl komunistickým režimem označen jako kulak a nepřítel pracujícího lidu. A společné hospodaření pracujícího lidu přivedlo tuto chloubu obce do dezolátního stavu. Zlom nastal před deseti lety, kdy obec od syna bývalého „nepřítele" pracující třídy, který svůj majetek dostal zpět v restituci, odkoupila.

A začalo se opravovat. Samotná rekonstrukce započala před šesti lety a o víkendu se dočkala svého konce. I když jen zdánlivého. „Největší penzum práce máme za sebou, ale ještě hodně nás čeká," uvedla bukvická starostka Eliška Formanová s tím, že se podařilo zachránit nejhodnotnější část hospodářství, hlavní budovu. Na svoji rekonstrukci však čekají ještě přilehlé objekty. Opravená část však již nebude sloužit svému původnímu poslání.

V jeho útrobách teď nalezne svůj domov jak bukvický obecní úřad, tak bude využíván jako spisovna obce.

Návštěvníci zde také naleznou zasedací, společenská a vzdělávací místnost, zázemí pro účinkující a návštěvníky kulturních akcí konaných v kapli sv. Jana Nepomuckého, informační centrum zaměřené na oblast Mariánská zahrada, kancelář svazku obcí Mariánská zahrada či výstavní plochy.