Prioritou lázeňského města je i po optimalizaci školství zachovat i nadále v Bělohradě učňovskou školu. Zastupitelstvo je ale v názorech roztříštěné. Skupina opozičních zastupitelů už vloni za zády vedení města jednala s krajskou radní pro školství Martinou Berdychovou o tom, že město má zájem o budovu Kotykova mlýna, které využívá zdejší učiliště pro praktickou výuku a pak o starou tělocvičnu. Radnice měla zjistit podmínky, za jakou cenu lze nemovitosti získat.

Vloni v září požádala kraj o převod. V prosinci žádost projednávalo zastupitelstvo kraje.

„V únoru jsme s radním Řehořem a vedoucím majetkového oddělení jednali o tom, že Kotykův mlýn nám v žádném případě nepřevedou, bude tam nadále pokračovat výuka a údajně s tím nesouhlasí ani ředitel zemědělské školy,“ popisuje průběh jednání starosta Pavel Šubr. Koncem června ovšem radnice obdržela dopis, v němž náměstkyně Berdychová a radní Řehoř nabízejí městu veškerý majetek, tedy učiliště, Kotykův mlýn, bývalou tělocvičnu a sportovní halu. Městu dali na rozhodnutí pouhý týden. Podle starosty je to signál k zrušení bělohradského učiliště.

Přitom Martina Berdychová před dvěma lety vzkázala zastupitelům, že provedené organizační změny, které vyvolaly nesouhlas, budou z dlouhodobého hlediska přínosem pro školu, žáky a město. „Jde nám především o zachování a zkvalitnění výuky ve vašem městě,“ tehdy uvedla.

„Nechci, aby školu v Lázních Bělohradu převzalo město, ale vloni přišel podnět od části zastupitelů. Od začátku jsme říkali, že v Bělohradě vzdělávání zachováme a stále se o to snažíme,“ oponuje krajská radní Martina Berdychová, která má celou záležitost na starosti.

„Město si musí říct, zda budovy chce či nikoliv. My je nenabízíme. Z naší strany to řešitelné je, kdy bychom byli schopni postupně vzdělávání přemístit do Hořic. Ale zatím tyto kroky nečiníme a činit je nebudeme,“ tvrdí radní. Podle Berdychové ale vše směřuje k tomu, aby praxe učňů probíhala na jednom místě, tedy na školním statku v Hořicích. „Kdyby však město řeklo, že ty budovy chce, ale nechce už vzdělávání, tak pan radní Řehoř tvrdí, že by se dala najít cesta, jak by se to dalo ve veřejném zájmu převést bezúplatně,“ pokračuje náměstkyně hejtmana.

Podle bělohradského zastupitele Vlastimila Matouše (SPB) má město o budovy zájem jen v tom případě, že zde škola skončí.

„Hrneme se do velkého průšvihu. Celé je to účelové, prapodivné, nesmyslné. Nevíme, jaké bude využití objektů ani kolik bude stát provoz budov. Část opozice navíc jednala s krajem bez vědomí vedení města,“ upozorňuje Matouš.

Bývalý místostarosta Jiří Bičiště (SNKB) vyjednává za opoziční zastupitelé. Podle jeho názoru bylo sloučení škol na spadnutí a je předvídatelné, že učiliště v horizontu několika let v Bělohradě stejně skončí. Opozice jednala s krajem o převedení budov, neboť chce zabránit tomu, aby případně nepřešly do majetku jiného subjektu. Předpokládá, že převod potrvá několik let. Využití jednotlivých objektů zvažuje, školu by z úsporných důvodů přebudovala na městský úřad.

Nezavrhuje však ani připravovanou stavbu nového úřadu. „Pokud nás bude nový městský úřad stát do čtyřiceti milionů, zvednu pro jeho stavbu ruku,“ tvrdí Bičiště.

„Bude sice krásné, že získáme velký majetek, ale bude náročné ho přizpůsobit potřebám města. Učiliště je rozhodně nevhodné k tomu, aby zde vznikl městský úřad, navíc nikdo dnes nezná náklady na jeho přestavbu a budoucí provoz,“ míní starosta Pavel Šubr.

Osud budov bělohradského učiliště bude rozehrán 27. srpna na veřejném zasedání zastupitelů.