„Z rybníků v Podtroseckém údolí bude nutné odstranit přibližně 50 tisíc metrů krychlových bahna, což odpovídá zhruba 6 200 plně naloženým Tatrám 815,“ říká v rozhovoru vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český ráj Jiří Klápště.

Které místo v Českém ráji máte nejraději?
Rád se vracím na vrch Mužský nedaleko od Drábských světniček, kde je při dobré viditelnosti kruhový výhled zhruba na šestinu České republiky. Nádherné jsou samozřejmě i Příhrazské skály. To je pro mě asi nejzajímavější část Českého ráje. Mužský je sopka a energie tam tryská ze země a člověka jí nabíjí. Chodím tam načerpávat elán.

Co považujete za největší problém Českého ráje z hlediska ochrany přírody a krajiny?
K největším problémům stále patří takzvaný overturismus, tedy přesycení Českého ráje návštěvníky.

Jak se tomu dá čelit, máte strategii, jak před davy ochránit přírodu?
Příliš se tomu čelit nedá, spíše se snažíme minimalizovat dopady na chráněná území. Udržujeme v dobrém stavu chodníky, můstky či lávky a snažíme se turisty udržet na nejfrekventovanějších místech, nikoli je rozprostřít po celém Českém ráji. Někde se snaží lidi rozptýlit a tím ochránit exponované části území. To je však podle mě nesmysl. Každý chce vidět Hrubou skálu nebo Trosky, ale když jim ukážeme další místa, ztratí klid a budou také nadměrně zatížená.

Český ráj
Objevte kouzlo Českého ráje: Zlatá stezka láká turisty na jarní výlety

Jaký vliv na přírodu Českého ráje měl rychlý nástup teplého počasí a následné ochlazení?
Vliv teplého počasí je patrný zejména na zrychleném příchodu jara. Díky tomu řada rostlin začíná vegetovat a vykvétá o několik týdnů dříve, než je obvyklé. Také daleko dříve začaly aktivovat různé druhy živočichů. Výrazně urychlené je rozmnožování obojživelníků v českorajských rybnících, a to i přes současné ochlazení.

Nakolik se i Český ráj potýká se suchem?
Sucho bude v důsledku probíhající změny klimatu bude stále větším problémem bez ohledu na loňský vlhčí rok a letošní mokrou zimu. Má dopad jak na lesy, kde například chřadne smrk ztepilý, tak i na zásobu podpovrchových vod.

Má to již nějaké konkrétní dopady?
V důsledku nedostatku vody dochází například k vysychání zdejšího nejcennějšího rašeliniště u rybníka Vidlák.

Zmínil jste chřadnutí smrku ztepilého. Jak se v CHKO mění druhová skladba dřevin?
V souvislosti s kůrovcovou kalamitou se změna druhového složení lesů nevyhnula ani Českému ráji. Začaly se tak v daleko větší míře vysazovat zejména listnáče, zejména buk a dub, ale i třeba také jedle bělokorá.

Dá se již hodnotit, jak se těmto druhům zatím v Českém ráji daří?
Duby a buky jsou původní dřeviny, takže víme, že dobře prosperují a zatím nemáme problém s dřevokazným hmyzem. Nejde však o to, aby tady byly opět monokultury, i když jiné, ale aby byly lesy rozmanité. Proto se sází i břízy, javory a další stromy.

V souvislosti se suchem a obnovou krajiny již delší dobu věnujete pozornost mokřadům, vysazování stromů a zakládání polních cest. Jak se to daří?
Zásadní je mít k dispozici pozemky, kde takové opatření můžeme provést. Obnova veškerých krajinných prvků tak závisí především na ochotě a vůli vlastníků dotčených pozemků takové opatření strpět. Pokud vlastník souhlasí, zajišťujeme celé opatření od A až do Z, což obnáší přípravu, realizaci i následnou péči.

Kolik cest se podařilo vytvořit a osadit stromy?
V posledních pěti letech jsme například obnovili třináct v minulosti rozoraných polních cest v celkové délce zhruba 6,5 kilometru s doprovodnou liniovou výsadbou celkem 590 stromů. Zejména ve spolupráci s obcemi jako vlastníky pozemků byly obnoveny cesty u obcí Vyskeř, Osek u Sobotky, Hrubá Skála, Libošovice, Boseň, Troskovice či Mladějov. Podél stávajících cest, silnic, ale i ve starých sadech byly realizovány výsadby a dosadby zejména ovocných dřevin celkem na 35 lokalitách v počtu 1814 stromů.

Jaké konkrétní projekty v tomto směru nyní realizujete?
V současnosti s městem Sobotkou připravujeme obnovu polní cesty mezi Sobotkou a Čálovicemi. Velký potenciál pro obnovu polních cest, a tím i zprostupnění krajiny, má kromě okolí Sobotky i Libošovicko.

A co aktuální plány týkající se mokřadů a hospodaření s vodou?
V letošním roce plánujeme odbahnit rybníky Krčák a Vidlák v přírodní rezervaci Podtrosecká údolí. Celkem bude nutné odstranit přibližně 50 tisíc metrů krychlových bahna, což odpovídá zhruba 6 200 plně naloženým Tatrám 815. Výrazné změny dozná okolí největšího rybníka Českého ráje – Žabakoru. Cílem je zajistit optimální podmínky pro život mokřadních ptáků, takzvaných bahňáků. Mezi ně patří třeba čejka chocholatá, bekasina otavní či vodouš kropenatý.

Jak budou změny týkající se Žabakoru vypadat?
V průběhu letošního podzimu a zimy dojde k odstranění veškeré nepůvodní vegetace na ploše přibližně dvaceti hektarů a následovat bude adekvátní péče v podobě kosení, případně pasení, která pomůže obnovit mokřadní louky i přilákat další obyvatele naší krajiny. Ještě doplním, že letos současně obnovíme v Plakánku, nedaleko hradu Kost, odpočinkové prvky pro návštěvníky. Budou tam nové lavičky a odpočinková místa.

V údolí Plakánek se potýkáte s erozí a zanášením tamního rybníka půdou z polí a sadů. Hovořilo se o zatravněných pásech tvořících ochrannou zónu. Podařilo se již opatření realizovat?
Dali jsme možnost zemědělcům tento neutěšený stav napravit a dokonce jsme nechali zpracovat návrh možných opatření na ochranu půdy proti nadměrné erozi. Bohužel dosud téměř žádná opatření na ochranu půdy přijata nebyla a tak nemáme jinou možnost, než se zde hospodařícími subjekty zahájit řízení o spáchání přestupku a pokusit se je „motivovat“, aby ochranná opatření provedly.

V posledních letech se do přírody Českého ráje vrátila řada vzácných druhů zvířat a rostlin. Udělalo vám něco v poslední době v tomto směru radost?
V tomto roce se v Českém ráji znovu objevil, v minulosti vyhubený, bobr evropský, který by mohl napomoci s obnovou regulovaných (napřímených a zahloubených) vodních toků, zejména Libuňky či Žehrovky. Určitým strašákem však může být pro českorajské rybníky. Co se týče rostlin, tak se nám daří stabilizovat populaci unikátní orchideje vstavače kukačky. Několik let zpátky zde byla tato rostlina v počtu nižších jednotek kusů. Poté, co jsme v minulých letech přenastavili péči o lokalitu jejího výskytu, se zde dnes nacházejí desítky jedinců a tento počet se doufejme bude dále zvyšovat.

Do přírody se na přelomu tisíciletí vrátili také sokoli. Letos jste kvůli nim zakázali létání s drony od ledna do konce června v okolí hradu Trosky. Týká se to pouze této lokality?
Ano, zákaz platí v okruhu 300 metrů okolo tamního maloplošného chráněného území a bude platit každý rok. Sokoli v Českém ráji vymřeli v sedmdesátých letech v důsledku chemizace krajiny a znovu byli poprvé pozorováni v roce 2000. Dnes tady pravidelně hnízdí zhruba šest až sedm párů.

O CHKO Český ráj se dělí dva kraje. Vnímáte rozdíl mezi královéhradeckou a libereckou částí?
Na východě zasahuje až k Jičínu a třeba Prachovské skály jsou stejným klenotem jako Hruboskalsko. Myslím si, že nějaké dělítko mezi Jičínskem a centrální částí Českého ráje tam není. Vždyť Prachovské skály navštíví ročně 200 tisíc lidí.