Rodina Karla Černého vlastní pozemek mezi Dobrou Vodou a Bašnicí. Na druhé straně silnice firma Demont Servis využívá prostor po bývalém cukrovaru. Využívá jej pro zpracování stavebních materiálů. Karel Černý si stěžuje, že při dešti znečištěná voda stéká z prostoru firmy do jeho ploch, a proto ryby umírají. „Stačí, aby trochu zapršelo, a hned to sem teče," postěžoval si Karel Černý.

Představitelé firmy se odmítli přímo vyjádřit, nicméně se ohradili, že chovatel nemá pravdu. Poukazují jednak na náklon silnice, jednak na to, že voda kanalizací stékat nemůže, neboť ta je zabetonována. Firma se také dohodla s vedením obce Dobrá Voda na vybudování zvláštního kanalizačního řadu, aby riziko přelití vody i při nejprudších deštích bylo minimální.

Osamocený názor Karla Černého
Karel Černý stojí se svým názorem osamocen. Nedává mu za pravdu ani vedení obce ani hořický odbor životního prostředí.
Úhyn ryb je podle nich zapříčiněn dřívějším znečištěním z dob fungujícího cukrovaru. „Plocha byla součástí uzavřeného okruhu vodního hospodářství bašnického cukrovaru. Rybník a jeho okolní lokality jsou zaneseny nánosy zeminy ze splavované řepy. Dá se předpokládat, že zemina obsahovala postřiky a hnojiva, a tedy že byla kontaminovaná. Pan Černý nekoupil fungující rybník vhodný pro chov ryb," uvedla Jana Němečková, starostka Dobré Vody.
Šéf odboru životního prostředí v Hořicích Jiří Kopáček popsal oblast detailněji. Hned vedle komunikace je dvojice malých nádrží, teprve poté následuje vodní plocha Cukrovarského rybníku. Malé nádrže chovatel používá jako plůdky. Problém je, že v minulosti vybudoval trubní propojení těchto menších rezervoárů s hlavní plochou.

„Odmítám, že při běžném dešti by voda z pozemku firmy tekla k panu Černému. Při přívalovém dešti se ale může stát cokoliv. Voda, která steče do malých nádrží, se tak dostane i do rybníku. To, že déšť je tak silný, aby se přelil až do rybníku, je nemožné," uvedl Jiří Kopáček.
Dodal, že provozovatel nikdy úřadům nepředložil rozbor vody, bahna ani těl uhynulých ryb.

„Černé" stavby?
Jičínský deník zjistil, že komunikace s úřady přitom byla v posledních letech četná. Provozovatel si stěžoval k různým institucím a na místě proběhlo několik šetření. Do procesu jsou zapojeny krom vedení obce, i hořický stavební úřad a odbor životního prostředí, dále také krajský odbor životního prostředí a Inspekce životního prostředí. Hospodář vznášel i stížnosti k Policii ČR nebo české vládě.

Úřady Karla Černého nevnímají jako poškozeného, ale spíše jako viníka. V minulosti totiž čelil několika řízením především kvůli nepovoleným vodním stavbám na jeho pozemku. Již bylo zmíněno propojení malých nádrží s hlavní vodní plochou. Právě to hořický odbor životního prostředí označuje za „černou" stavbu a vyžádal si její odstranění. Kraj ale tuto věc vrátil do Hořic k dopracování.

Co ale chovatel bude muset odstranit, je jím nově vybudovaná výpusť (na místě bývalé) při jižní straně Cukrovarského rybníka, která by vodu odváděla do potoku.

Konflikt se táhne více než deset let. Karel Černý v době krátce po koupi pozemku představil projekt na celkové odbahnění vodní plochy. Později od něj dal ruce pryč kvůli nákladům v řádu pár desítek milionů korun. Tehdy také dostal povolení k akumulaci vody pro chov ryb. Podle starostky Jany Němečkové to byla chyba, protože vodní plocha k tomu nikdy nebyla uzpůsobena a kvalita vody odpovídající.

„Každý chovatel ryb dobře ví, že jim bahnité dno vyhovuje. Pokud někdo říká, že bych měl pro chov rybník odbahnit, vůbec neví, o čem mluví. Zajímalo by mě, čím to je, že všechny odpovědné orgány, co tu byly, se postavily na stranu té firmy vedle rybníku," řekl Karel Černý.