Naďa Seifertová z Nové Paky žije v Austrálii od roku 1985. V posledních letech se vrací v létě do Čech, na podzim ale odlétá do své druhé vlasti. Přiznává, že nikdo z jejího okolí nezažil takové ohně, jaké v současnosti na kontinentě panují.

„Každý, s kým mluvím, má někoho, kdo musel evakuovat dům, ztratil farmu a zvířata. Můj kolega v domově důchodců, kde pracujeme, musel během noční směny odjet domů a evakuovat. Lidé dostanou hlášku, že si mají připravit nejdůležitější věci a pak mají třicet minut na vystěhování,“ popisuje dramatické události.

Novopacká rodačka žije nyní v Newcastle. Perné chvíle sama zažila na Nový rok, kdy plameny řádily jen sedm kilometrů od místa jejího bydliště. Policie zatarasila silnici a posílala každého dvacetikilometrovým okruhem. „Když jsem tam jela za týden, byla buš vypálená na kilometry,“ vypráví se zoufalstvím v očích.

Venku se nedá dýchat

Snad celou Austrálii sužují vedle ohňů velká horka, sucho a všudepřítomný dým. „Když fouká vítr naším směrem, nedá se skoro dýchat. Před dýmem není úniku. V klimatizovaných prostorách je to sice trochu lepší, ale i sem kouř pronikne. Venku se nechá chodit, ale většinou z toho bolí hlava,“ pokračuje.

Procházet se venku je prý jako když vykouříte padesát cigaret denně. „V Sydney jsem zažila, ze nebylo skoro vidět na druhou stranu ulice. V podzemí byl dým stejně jako ve třetím patře obchodního domu. K tomu bylo vedro a veliká vlhkost vzduchu. Ten den před Vánocemi jsem si chtěla v lékárně koupit roušku. Měli vyprodáno!“ pokračuje ve vyprávění.

Kritika premiéra

Nejen Australané odsuzují premiéra Scotta Morrisona, který čelil kritikám kvůli své reakci na požáry.

Mapka, vyznačující území, zachvácené požáry.„S premiérem si lidé odmítají potřást rukou. O politice s nikým nemluvím. Jen občas vidím ve zprávách, jak jsou lide frustrovaní z toho, že se katastrofě dalo zabránit každoročním vypalováním buše v zimním období. Před několika lety to byla běžná praxe, ale pak to politici zakázali. Aboridžinci to praktikovali po tisíciletí a fungovalo to dobře. Zvířata měla šanci utéct, buš se zregenerovala po prvním dešti. Nyní ani nezaprší. Snad zakázali i ten déšť,“ zlobí se paní Naďa. Premiér prý slibuje finanční pomoc, ale lide vědí, ze je to jen politický manévr na udrženi moci.

Místní se snaží pomáhat. Pořádají peněžní sbírky na pomoc dobrovolným hasičům a obětem ohňů, ale proslýchá se, že jsou mezi nimi podvodníci, kteří vybírají peníze pro sebe.

Život v Newcastle a Sydney plyne dál i v kouři. Každý se prý ptá, kdy už tomu bude konec a kdy zaprší. „Vím o skupinách lidí, které meditují a modlí se pro déšť. Na politiky nikdo nespoléhá,“ přiznává Naďa hořkou realitu.