V desátém ročníku soutěže obcí, kterou každoročně organizuje spolek Arnika, se budou hodnotit data o odpadovém hospodářství za rok 2023. Arnika dlouhodobě sleduje odpadové hospodářství obcí napříč celou ČR. Ocenění pak získávají nejen obce s produkcí směsného komunálního odpadu SKO pod 150 kg/na obyvatele za rok, ale také vynikající příklady dobré praxe odpadového hospodářství, které mohou inspirovat další. První ocenění udělila v roce 2015.

Podle nové legislativy ohledně nakládání s komunálním odpadem a také v souvislosti s koncem skládkování, mají obce od roku 2025 vytřídit alespoň 60 % svého komunálního odpadu. Pokud to nezvládnou, mohou být pokutovány částkou až 200 000 Kč za každý rok, kdy není cíl dosažen. Jak ale vyplývá z grafu níže, pro většinu obcí bude velmi těžké to splnit.

“Posláním Odpadového Oskara je především inspirovat. Na konkrétních příkladech obcí chceme poukázat, že i u nás je reálné snížit produkci směsného komunální odpadu pod 150 kg na osobu za rok, což dokazují data z mnoha obcí u nás. Přesto průměr v ČR vychází zhruba na 190 kg/osobu za rok,” říká koordinátorka soutěže, Miroslava Jopková z Arniky.

Míra třídění obcí podle velikosti obcí z hlediska počtu obyvatel (%)Zdroj: Arnika

“K řešení klimatické krize je potřeba přistupovat systematicky a k úspěchu je potřeba přispění každého odvětví, včetně odpadového hospodářství. To má v České republice stále podstatný podíl na produkci skleníkových plynů, v Praze se například jedná o 1200 kg oxidu uhličitého na osobu ročně. Nejefektivnější cestou ke snížení těchto čísel je co nejvíce produkci odpadu snížit. Odpadový Oskar dlouhodobě slouží ke sdílení dobrých praxí na úrovni měst a inspiruje tak ke změně k lepšímu.” doplňuje ji Klára Pleskačová, koordinátorka programu ekologie v Heinrich Böll Stiftung Praha.

Pro vzájemné předávání poznatků o efektivním fungování modelů odpadového hospodářství je podle Arniky klíčová komunikace s občany i mezi obcemi navzájem. Zdůrazňuje to i řada představitelů obcí, které už byly jako příklady dobré praxe oceněny, nebo se jimi nechaly inspirovat. Dalšími klíčovými faktory jsou podle Arniky odpadová osvěta v obcích a také vůle a kapacita někoho z obce se odpadům systematicky věnovat.

Arnika také v průběhu deseti let trvání identifikovala tři základní opatření, která vedou k nižší produkci směsného odpadu.

  • Motivační systém – v rámci kterého obce poskytují slevu na poplatku za odpad domácnostem, které důsledně třídí a produkují méně zbytkového odpadu.
  • Door to door systém – svoz odpadu od domu včetně tříděných složek jako papír, plasty, bioodpad
  • Třídění bioodpadu – rozbory odpadů, které Arnika realizovala, ale také data MŽP a EKO-KOMU ukazují, že bioodpad stále tvoří přibližně 30% hmotnosti popelnice na směsný komunální odpad.

Dokazují to i „premianti“ soutěže, obec Chvalšiny a město Fulnek.

Chvalšiny (46,2 kg/ob) dlouhodobě motivují domácnosti ke snižování produkce směsného odpadu a to jak finančně, tak velmi pohodlným systém odpadového hospodářství. Po přijetí nové legislativy jsou Chvalšiny možná první obec v ČR, která zavedla poplatek podle objemu vyprodukovaného odpadu (umožňuje zpoplatnit objemný odpad). Chvalšiny již dříve byly oceněny jako příklad dobré praxe v kategorii II. Pokud jde o produkci odpadů, průměrný obyvatel potřebuje vyvézt tři stodvacetilitrové popelnice za rok (cca 1 litr/ob/den).

I město Fulnek (97,4 kg/ob) dlouhodobě uplatňuje platbu za odpady podle objemu přistavených nádob. Díky motivaci i dlouhodobé práci na odpadovém hospodářství opakovaně dosahuje nejnižší produkce směsného odpadu ze všech sídel nad 5000 obyvatel ČR. Fulnek byl již dříve oceněn za svůj přístup jako příklad dobré praxe v kategorii II.

Aktuálně se ukazuje jako největší problém třídění bioodpadu. Odpadové hospodářství obcí, které tuto složku odpadu neopomíjejí, věnují se osvětě, aktivně motivují k domácímu kompostování a zajišťují pro své obyvatele svoz bioodpadu od domu, dosahují lepších výsledků. Zároveň podle odpovědí v rámci dotazníkového průzkumu Arniky téměř 40% respondentů z řad zástupců obcí, vnímá nutnost řešit bioodpad ve svých obcích změnou či úpravou stávajícího systému.

V rámci jubilejního, desátého ročníku Odpadového Oskara chystá Arnika také seminář pro obce a publikaci, ve které popíše zásadní opatření a principy odpadového hospodářství, které snižují produkcí směsného komunálního odpadu, včetně příkladů z konkrétních obcí. Vyhlášení výsledků na podzim roku 2024 bude spojeno se slavnostním předáním cen nejlepším obcím a městům.