Jičínští archiváři se každý rok pro den otevřených dveří snaží najít jiný motiv. Letos se zaměřili na první světovou válku a pro příchozí připravili výstavku z vybraných úředních záznamů, dokladů, vyhlášek, tisků, fotografií, ukázek zápisů z kronik, z osobních deníků a korespondence vztahujících se k letům 1914-1918. Návštěvníci tak třeba nahlédli do kroniky města Jičína, psané po válce, ale vracející se k počátkům konfliktu.

Text zachytil mimo jiné i represe vídeňského režimu vůči všem, kteří, byť jen v hospodě, kritizovali vládnoucí představitele. Zápis v jičínské farní kronice zachycuje rekvizice zvonů, rozbíjených přímo ve věžích kostelů. Školní kroniky podávají svědectví o různých sbírkách, na nichž se podílely děti. Dění na srbské frontě zachytil fotograf Karel Podlipný. Vystavené doklady z osobních fondů, dobový tisk, vojenské seznamy a jiné shromážděné rodinné písemnosti byly také zdrojem informací pro publikaci o legionářích Jičínska.

O archivu
To už ale ředitel Karel Chutný začal přítomné seznamovat s jičínským archivnictvím. Přiblížil jeho historii i současnost. Začal rokem 1863, kdy vznikla Muzejní společnost jičínského kraje, připomněl rok 1895, kdy byl založen Muzejní spolek. Podrobněji se pak zabýval obdobím po roce 1939. Tehdy byl zřízen jičínský městský archiv, v roce 1956 vznikl jičínský okresní archiv a o čtyři roky později okresní archiv (sloučením okresních archivů v Jičíně, Hořicích, Nové Pace a městského archivu v Sobotce). Upozornil i na změny sídel, kromě budov ve zmíněných městech a v sídlech poboček byly archiválie následně uloženy také ve škole ve Hřmeníně a na zámku v Jeřicích, než byly v roce 1996 sestěhovány do budovy v Raisově ulici v Jičíně, pro archiv upravené z objektu určeného původně pro účely sovětské armády.

V současné době má Státní okresní archiv Jičín k dispozici tři depozitáře, v nichž je uloženo více než pět běžných kilometrů archiválií. Instituce se řídí zákonem o archivnictví, dohlíží na spisovou službu, na skartace dokumentů, všestranně pečuje o archiválie, které zpřístupňuje pro vědecké a jiné účely tím, že je odborně zpracovává a vyhotovuje k nim archivní pomůcky. Nahlížení do archiválií, jakož i studium odborné literatury a periodik umožňuje ve své badatelně.

O válce
„V pozvánce jsme vám slíbili, že necháme archiválie o první světové válce také „promluvit". Těžko se ale rozhodovalo, co vybrat ke čtení z deníků a korespondence, které vypovídají o pocitech lidí té doby. Pomohla nám i náhoda. Když jsme při připravování výstavy otevřeli Věstník Československé národní rady, vypadl nepodepsaný dopis," řekl ředitel Karel Chutný a přečetl takto nalezený text mladého legionáře, který téměř dva roky po válce, 31. května 1920, čeká ve Vladivostoku na loď, jež jeho pluk konečně doveze domů.

Čtení dopisu jiného vojáka sdělujícího úmrtí svého kamaráda jeho rodině nebo dopisu matky, která žádá úřady v roce 1922 o informace o svém nezvěstném synovi, i další výklad ozvláštnil Miroslav Malach, člen Tradiční historické jednotky c. k. 73. pěšího pluku „vévody z Württembergu" ze Železnice. Dorazil v rakousko-uherské uniformě a s výzbrojí, které přítomným popsal, a promluvil o životě tehdejšího vojáka.

O první světové válce a archivnictví se hovořilo ještě při komentovaných prohlídkách depozitářů, kterými den otevřených dveří v jičínském archivu končil.