„Lidský vliv je velmi výrazně znatelný již od mladší doby bronzové. Již tehdy se jednalo o otevřenou krajinu s loukami, kde probíhalo pastevectví a pěstování plodin,“ líčí archeolog Regionálního muzea a galerie Jičín Jiří Unger.

Které archeologické lokality na Jičínsku jsou nejvýznamnější?
Okres Jičín, na kterém naše muzeum provádí archeologické průzkumy je velice bohatý na památky od nejstarších období až po práh novověku. Z posledních let můžeme třeba uvést nález sídliště z mladší doby kamenné pod nemocnicí v Jičíně, kde se podařilo vyzvednout i část hliněné plastiky a také jsme zde zdokumentovali žárové pohřebiště z přelomu doby bronzové a železné. Z mladších období byla překvapivým nálezem nejstarší stavební fáze hradu Kost o které nebylo doposud nic známo a víme tak, že zde původně stával hrad s bergfritovou dispozicí.

V rámci archeologického výzkumu jste působili na dosud posledním zkoumaném úseku D35 mezi Hořicemi a Dobrou Vodou. Co se vám podařilo objevit?
Nalezli jsme sídliště ze starší doby železné, tedy z období mezi 8. až 4. stoletím před naším letopočtem. Jednalo se takzvanou platěnickou kulturu, kdy doznívalo předchozí období kultur popelnicových polí, a po které nastoupila mladší doba železná, což je období historických Keltů.

Co konkrétně se ze sídliště do současnosti zachovalo?
Na ploše zhruba 30 hektarů se nám podařilo najít přes tisíc negativů původních dřevěných sloupů. Jednalo se tedy o kůlové sloupové jamky, což jsou často jediné otisky nadzemních částí dřevěných staveb, které se nám dodnes zachovávají. Usuzujeme, že sídliště tam netrvalo dlouho, neboť jsou tam krásně vidět půdorysy jednotlivých domů a celé uspořádání vesnice. Takto zachycený jeden časový horizont nebývá běžný, protože se obvykle na jedné ploše vyskytují i objekty z jiných období a celková čitelnost tehdejšího uspořádání sídelních kontextů není tak markantní.

Byly v kůlových jamkách i nějaké nálezy?
Jsou menšího objemu než například zásobní nebo odpadní jámy, takže se toho v nich mnoho nedochovalo. Kromě klasických nálezů jako je keramika nebo mazanice jsme tam našli doklady tkalcovství v podobě hliněných a bronzových přeslenů a kamenná drtidla na mletí obilovin. Nálezem, který z tohoto schématu vybočoval byla bronzová krytka náboje dřevěného kola vozu.

close Odkryv studny na sídlišti platěnické kultury ze starší doby železné u Hořic. info Zdroj: RMaG Jičín zoom_in Odkryv studny na sídlišti platěnické kultury ze starší doby železné u Hořic.

Čím tato kovová část kola vybočovala?
Podobné nálezy ze sídlištního prostředí vůbec nemáme, a už vůbec ne z východních Čech. Relikty kolových vozů v tomto období známe pouze z hrobových kontextů bylanské kultury ve středních Čechách. V knížecích pohřbech pod mohylami byl zemřelý uložen na čtyřkolovém voze. Je to pro nás významný nález jednak proto, že je z našeho regionu a jednak proto, že nesouvisí s pohřebními aktivitami, ale byl zachycen na sídlišti, což může poukazovat na přítomnost tehdejší nobility i v tomto prostředí. Nyní zpracováváme výsledky a pokoušíme se zjistit původ této bronzové krytky.

Zásadní však bylo ještě další zjištění.
Přímo kolem sídliště vedla zaniklá vodoteč, která byla levobřežním přítokem Chlumského potoka. Udělali jsme tam řez a odebrali vzorky na pylovou analýzu. Pomocí datování C14 víme, že jsme zachytili sedimenty od roku 1 200 před Kristem až po raný středověk. Sedimentární činnost tam tak probíhala průběžně. Analýza pylů byla úspěšná, díky spodní vodě se dochovaly, což nám podalo výrazné poznatky o tom, jak se tam vyvíjel vegetační pokryv v širším okolí.

O čem to vypovídá?
Hezky to ukazuje na lidský vliv související s vypalováním lesů, pastvou, pěstováním kulturních plodin a podobně. To vše se v pylovém záznamu promítá. Navíc jsme poznatky zkombinovali s výsledky antrakologie, což je rozbor uhlíků, který jsme vybírali z výplní objektů a rostlinných makrozbytků. Díky tomu máme poměrně dobrý přehled o tom, jak se okolní krajina vyvíjela. Lidský vliv je velmi výrazně znatelný již od mladší doby bronzové. Již tehdy se jednalo o otevřenou krajinu s loukami, kde probíhalo pastevectví a pěstování plodin.

Co očekáváte od dalších archeologických prací v trase dálnice směrem na Ostroměř a Úlibice?
Bude to unikátní sonda krajinou, o které víme ze starších výzkumů, že tam osídlení kopírovalo Chlumský hřbet, kde jsou dochována i hradiště z několika období pravěku a raného středověku. K tomu obvykle patří i jejich širší okolní zemědělské zázemí. Dá se to přirovnat k výsledkům mezi Sadovou a Hořicemi, kde se podařilo najít řadu nových zcela neznámých archeologických lokalit. Zhruba tedy víme, co očekávat, ale je reálné, že při zemních pracích najdeme zcela nové archeologické lokality.

Dá se říci, že půjde o nejrozsáhlejší a nejvýznamnější archeologický výzkum, který se na Jičínsku uskuteční?
V případě následujícího úseku do Úlibic vzhledem k plánovanému rozsahu rozhodně ano.

Kvůli silničnímu obchvatu se nedávno se zkoumalo i okolí Nové Paky.
Tam prováděla průzkum společnost Archaia Praha. Nejvýznamnějším nálezem tam byly zachyceny zbytky vesnice ze sklonku 13. století u Vidochova.

Jakým dalším průzkumům se aktuálně věnujete, anebo se na ně chystáte?
Kromě záchranných výzkumů, které provádíme v rámci stavebních aktivit v regionu, se zaměřujeme i na takzvané badatelské výzkumy. V současné době se budeme společně s Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i. a Univerzitou Hradec Králové podílet na nedestruktivním průzkumu hradiště Češov u Kopidlna. Toto hradiště je unikátní svojí mohutností, má nejvyšší dochované valy v republice a svojí rozlohou přesahuje 30 hektarů. Kombinací různých především geofyzikálních metod tak chceme zjistit více o jeho zástavbě, systému opevnění a především se pokusit o dataci celého areálu.

Jaká je největší chlouba vašich sbírek?
Nejvýznamnější jsou takzvané Střelečské spony. Jde o pár spon nalezený u Střelče pod Troskami při dobývání písku v roce 1943. Jde vůbec o vrchol pravěkého šperkařství a nálezů těchto bronzových spon s růžicemi není v Evropě mnoho.

Jak vám pomohl nový depozitář v Robousích otevřený v roce 2021?
Nový depozitář byl pro archeologické oddělení zcela zásadní, protože každý rok nám do sbírek přibývá značné množství archeologických artefaktů. Není výjimkou, že jeden větší záchranný archeologický výzkum vyprodukuje i několik desítek krabic nálezů. Nyní tam máme vhodné prostředí i z hlediska podmínek uložení, které nám dříve citelně chybělo.