Od září pracují archeologové z hradecké univerzity a muzea, z jičínského muzea, olomockého Archeologického centra i odborníci z dalekého Slovinska na záchranném výzkumu 10,5 kilometru dlouhého úseku mezi Sadovou a Hořicemi, přes který už za několik let povede dálnice D35. Za pouhé dva měsíce práce se jim podařilo nasbírat celou řadu překvapivých objevů, podle všeho na sebe další nenechají dlouho čekat. "Nějakou představu máme, jsme zvědaví, jak se naplní. Výzkum mezi Sadovou a Hořicemi začal v září a má trvat asi rok. Pracuje se nyní na pěti úsecích ze dvanácti," řekl minulý týden pro ČTK archeolog Univerzity Hradec Králové Ladislav Rytíř.

Archeolog Jiří Unger.
Všichni chtěli být popeláři nebo kosmonauti. Já chtěl být archeolog, říká Unger

Z archeologického hlediska je asi nejzajímavější objev kosterního pohřebiště ze starší doby bronzové, kterému vévodila starší fáze únětické kultury. Jedná se o období před více než čtyřmi tisíci let. "Kvůli agresivní kyselosti půd se kosterní pozůstatky téměř nedochovaly. Za to máme z hrobů dobře zachovalé hliněné nádoby typické pro únětickou kulturu," uvedl Rytíř. Nález čítá čtyři hroby s výbavou tvořenou převážně hliněnými nádobami, v jednom případě se podařilo zachytit otisk původní dřevěné rakve.

Podle archeoložky Muzea východních Čech v Hradci Králové Ludmily Němcové byl objev pohřebiště právě z doby únětické kultury pro archeology velkým překvapením. V lokalitě u Sadové počítali spíše s nálezy z pozdějších období. Nyní odkrývají archeologové další pohřebiště, tentokrát z mladší doby bronzové v oblasti pod kopcem Rozkoš a v okolí Kozineckého rybníka. Stav pozůstatků ale archeologům komplikuje práci. "Na kopci logicky docházelo k erozním procesům a zemina se sesouvala do údolí i s pozůstatky. Tam se hromadily a byly poškozeny orbou a zemědělskou technikou," vysvětlila Deníku Němcová.

Záchranný archeologický výzkum potrvá dvanáct měsíců. Pak už by stavba měla jít hladce.
Konečně se kope. Na úseku budoucí D35 Sadová-Hořice pracují archeologové

Asi největší pozornost veřejnosti ale upoutal kuriozní nález kosterních pozůstatků krávy. Zvíře pochází zřejmě z 18. až z počátku 20. století, kostra byla nalezena vleže v hloubce asi 60 centimetrů pod povrchem, s uříznout hlavou, ze které byly odstraněny rohy a spolu s lebkou umístěny do břicha krávy. Tajemný výjev, který připomíná pozůstatek nějakého rituálu, si získal pozornost lidí, když Muzeum východních Čech zveřejnilo na sociálních sítích fotky z naleziště.

Archeologové podle Němcové dosud přesně netuší, co za podivným způsobem pohřbení krávy stojí. Na teorie se zeptali i veřejnosti. Pod příspěvkem se sešly například nápady o práci venkovského Rasa, který měl za úkol zbavovat vesnici zdechlin zvířat. Jiní přicházeli s přízemnějšími teoriemi. "My takhle kupujeme králíka. Očištěné vnitřnosti a hlavu máme vložené do dutiny břišní. Aby se při přesunu nic neztratilo. Třeba si ji také tak zabalili, aby se jim lépe nesla po porážce. Otázka je, proč ji tam nechali ležet," napsala další diskutérka.

Nalezená část neolitické plastiky, vpravo vyznačena možná původní celková podoba v případě, že by se jednalo o část ze sošky, které jsou někdy nazývané jako „neolitické Venuše“.
FOTO: Paže z "jičínské venuše". Archeologové učinili pod nemocnicí vzácný objev

K posouzení nálezu si archeologové přizvali také veterináře, podle Němcové se nyní jeví jako nejpravděpodobnější snaha tehdejších pastevců zabránit šíření nákazy ve stádě. "Je možné, že se jednalo o nemocný kus, který museli utratit a zakopat daleko od pastviny, aby se nákaza nešířila," vysvětlila pracovní teorii archeoložka.

Na desetikilometrové trase budou archeologové pracovat do září, nyní je čeká kvůli zhoršujícímu se počasí zimní přestávka. I na příští rok ale očekávají zajímavé objevy. "Asi nejzajímavější bude území pod Chlumem, kde došlo k bitvě mezi rakouskými a pruskými vojáky v roce 1866. Jsme také zvědaví na oblast pod vrchem Kazatelna, nevíme, co přesně tam najdeme," předestřela Němcová další vývoj.