Tak popsal malířku Václav Rudl v časopise LADA Módní svět, týdeník inteligentních žen roku 1937, kdy A. Macková slavila životní jubileum 50 let.

Vzhůru do Prahy

Tato významná umělkyně se narodila 13. dubna 1887 ve Studeňanech u Jičína v dobře situované rodině, a proto jí bylo umožněno studovat pro ženu neobvyklé povolání malbu na soukromé škole Karla Reisnera v Praze. Pokračovala studiem kreslení a malování pro dámy na Umělecko-průmyslové škole v Praze a v roce 1915 navštěvovala ateliér Františka Horkého.

Ovlivněna Josefem Váchalem

Životním zlomem se pro ni stalo setkání s Josefem Váchalem, který jí seznámil s technikou barevných dřevorytů. Zůstala jim ve své tvorbě věrná po celý život. Osudové setkání s Josefem Váchalem však neovlivnilo jen její tvorbu. Stala se jeho celoživotní družkou a prožila s ním půl století velmi rušného a pohnutého života, od roku 1939 ve Studeňanech. Zemřela 4. května 1969 v domově důchodců v Nové Pace.

První umělecké pokusy vznikaly kolem roku 1915 a byly ovlivněné doznívající českou secesí. Inspiraci Anna Macková hledala v prostředí, ve kterém vyrůstala a po celý život ji obklopovalo v české krajině s kouzelnou lidovou architekturou (kostelíčky, drobné stavby, zvoničky), bohatou květenou a zvířaty. Vydávala se za nimi s batohem na zádech. V ateliéru pak vytvářela něžné dřevoryty, které sama ručně tiskla.

Doménou se staly čtyř- i šestibarevné dřevoryty úžasných barev a tónů. Vzniklo tak mnoho souborů a cyklů volných listů například Domažlice (1917), Z Českého ráje (1918), Z Českých krajů (1920), Zvířátka (1926). Z cest pak známe soubory z jižních Čech, Šumavy, Slovenska i Bulharska a další.

Především mužská záležitost

Mezi jinými je ve sbírkách Regionálního muzea a galerie v Jičíně uložen soubor deseti dřevorytů nazvaný Zvířátka. V černobílém i barevném provedení zde ztvárnila fretky, kozy, papoušky, opičky, telátko, prasnici se selaty, oslíky, kocoura Pípánka nebo huňatého psa Tarzana. Soubor vznikal v rozmezí let 1924 1926.

Málo žen výtvarně zaměřených se věnovalo právě této technice, bývala to spíše mužská záležitost, a proto bývají její díla vysoce ceněna také v zahraničí.

Jarmila Hakenová