close U sousedů - Slovensko info Zdroj: Deník zoom_in U sousedů - Slovensko Byla to velkolepá a emotivní rozlučka. Jedním ze zlatých hřebů loňských tradičních Mezinárodních leteckých snů SIAF na základně Malacky byl přelet stíhaček Mig-29 slovenských ozbrojených sil. Čtyři stroje předvedly air show, a následně je na zemi čekala slavobrána z vodních proudů. „Je to krásný, silný a obratný stroj, za kterým se ohlédl každý odborník i fanoušek letectví. Je to letadlo, které ve své době konečně vyrovnalo výkon západních a východních strojů,“ řekl tehdy bývalý pilot MiG-29 a výkonný ředitel dnů SIAF Ivan Hůlek.

Stroje MiG-29 při Mezinárodních leteckých dnech SIAF v roce 2022:

| Video: Youtube

MiG-29 se slovenskou vlajkou viděli návštěvníci akce na tamní obloze v srpnu loňského roku vůbec naposledy. Hned další měsíc totiž Slovensko letouny vyřadilo z výzbroje. Zatím vzdušný prostor země střeží Česko a Polsko, má se přidat Maďarsko. V roce 2024 by Slovensko mělo konečně z USA získat první americké stroje F-16. Těch vláda - ještě pod vedením bývalého premiéra Roberta Fica (Smer) - koupila celkem 14. V příštím roce dorazí prvních sedm kusů. 

Na staré slovenské migy mezitím sedá prach v hangárech. Již brzy by ale mohly ještě vyrazit do vzdušných bojů. Na mimořádném summitu Evropské unie před několika dny totiž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal dosluhujícího slovenského premiéra Eduarda Hegera (OĽaNO) o dodávku právě vyřazených letounů. Heger hlavě Ukrajiny přislíbil, že se dodávku pokusí vyjednat. Jenže slovenská opozice v čele s Ficovým Smerem prohlásila, že udělá maximum, aby poskytnutí stíhaček Ukrajině zabránila. Ve slovenském parlamentu se tak rozhořel další vyhrocený spor.

Pro Slovensko zbytečnost, pro Ukrajinu pomoc

Slovenský premiér Heger po summitu potvrdil, že Zelenský má skutečně o uzemněné slovenské stíhačky zájem. A vyjádřil se, že se pokusí prosadit, aby země zmítaná válkou letouny skutečně dostala. „Ukrajina neútočí, jen se brání. Pomoc Ukrajině je i v našem národním zájmu. Naše vyřazené migy mohou zachránit životy nevinných lidí. Nemáme na ně náhradní díly a jsou tak měsíce uzemněné. Ukrajina dokáže migy opravit a použit okamžitě,“ dodal později slovenský premiér v demisi. 

Heger a Zelenskyj při mimořádném summitu:

Rokování o poskytnutí stíhaček MiG-29 Ukrajině potvrdil i slovenský ministr obrany Jaroslav Naď (OĽaNO). „Intenzivně rokujeme o možnostech darování i další vojenské techniky na Ukrajinu. Mezi aktuální priority patří stíhačky, ale také systémy PVO a zájem je i o naše staré tanky T-72. Zatím ale nedošlo k žádné konkrétní dohodě,“ vyjádřil se Naď. 

Podle něj zároveň není žádná šance, že by migy mohly být pro Slovensko ještě jakkoliv užitečné. „Další udržování stíhaček MiG-29 je nereálné, protože všechny náhradní díly bychom museli kupovat od Ruska. Přesně od toho stejného Ruska, které momentálně vraždí tisíce nevinných Ukrajinců,“ dodal Naď. 

Pro dodávku nepoužívaných stíhaček Ukrajině je i bývalá vládní strana SaS Richarda Sulíka. „Slovensko může za uzemněné stíhačky MiG-29 získat miliony eur a nezůstanou nám hnít ve skladech. Například takové Maďarsko vyřadilo migy už před dvaceti lety a doteď se mu nepovedlo je prodat,“ poznamenal poslanec Juraj Krúpa.

Hlasité NE opozice

Současná slovenská opozice - zejména pak strana Smer bývalého premiéra Roberta Fica - má ale na věc zcela jiný názor. Fico poskytnutí stíhaček Ukrajině odmítá. Uvedl, že dodávky zbraní tomuto státu chce vyhlásit za protiústavní.

„Další vyzbrojování Ukrajiny nepřinese nic jiného, jen statisíce mrtvých. Jsme principiálně proti zasílání zbraní na Ukrajinu. Slib, který dal Heger je protiústavní. Navrhujeme, aby Národní rada z důvodu protiústavnosti vyslovila nesouhlas s jakoukoliv formou odevzdání bojových letadel MiG-29 ve slovenském vlastnictví Ukrajině,“ prohlásil Fico. 

Dodal, že by odevzdání stíhaček Ukrajině mohlo Slovensko vtáhnout do války. „Podle Hegera jsou nepoužitelné, ale když se dostanou na Ukrajinu, budou spolehlivě létat i zabíjet,“ dodal Fico.

Zároveň opozice upozorňuje, že Hegerova vláda už dosluhuje v demisi, a nemá proto pravomoce rozhodovat v tak významné otázce slovenské zahraniční politiky.

I mimoparlamentní opoziční hnutí Hlas Petra Pellegriniho poskytnutí stíhaček odmítá. Jeho zástupci svůj postoj zaštiťují tím, že s dodávkou letadel na Ukrajinu váhají i ostatní evropské státy a žádný z nich neprojevil stran letounů rozhodnost. „Hlas-SD od samotného začátku požaduje, aby jakákoliv vojenská pomoc Slovenské republiky Ukrajině splňovala dvě základní podmínky: nesmí být ohrožena obranyschopnost Slovenska a pomoc musí být součástí kolektivního rozhodnutí na úrovni NATO nebo EU. Týká se to i vývozu stíhaček - tato operace musí být součástí kolektivního rozhodnutí o připravenosti spojenců poskytnout leteckou vojenskou techniku Ukrajině,“ uvedli zástupci Hlasu.

Opoziční politici pak konstatovali, že se kvůli stíhačkám rozhořela nová fáze vládní krize. Poslanci za stranu Smer požadovali, aby parlament v úterý 14. února mimořádně jednal o vyhlášení protiústavnosti dodávek zbraní na Ukrajinu. Z rokování ale nakonec sešlo. O jeho odložení požádal ministr obrany Naď kvůli tomu, že letěl do Bruselu a podle něj nemá jednání o dodávce stíhaček bez přítomnosti ministra obrany smysl. 

Jak a kdy skončí spor o MiG-29 na Slovensku, tak zůstává nejisté. Naď ale ujistil, že než by letouny zamířily na Ukrajinu, vše projedná slovenský parlament. „Dávám veřejný příslib, že jakékoliv rozhodnutí o darování nebude uděláno bez toho, aby o tom předtím rokovala Národní rada,“ prohlásil Naď.  

close U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku. info Zdroj: Deník zoom_in U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku. V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.