„Rusové jsou fašisti a vandalové. Byl to chaos, děti i dospělí brečeli… nechci o Rusácích mluvit. Nejsou to lidské bytosti,“ svěřil se zpravodajskému serveru BBC šedesátiletý Ivan.

Vesnice Obuchovyč je na hlavní ose ruského postupu na cestě do Kyjeva, proto byla okupovaná hned od začátku války. V posledních dnech se do oblasti dostali novináři BBC a všichni místní popisovali události stejně. Tu noc si zkrátka mysleli, že je jejich poslední. Ačkoli se nakonec nikomu nic nestalo, z prožitého traumatu se vesničané vzpamatovávají dodnes.

Rusové více než měsíc drželi některé obyvatele okupovaných oblastí ve sklepích, v nehumánních podmínkách. Ilustrační foto.
Teror ve sklepě: Věznění Ukrajinci žili s mrtvolami, jejich jména psali na stěny

Když se nocí začala rozléhat střelba a výbuchy, schovávali se obyvatelé vesnice ve sklepech. Ruské síly přicházely o příliš mnoho mužů a potřebovaly urychleně najít řešení, jak ze situace ven.

Podle výpovědí očitých svědků chodili Rusové dům od domu a s namířenými zbraněmi nutili lidi vyjít ven. Když jim nikdo neotevřel, vykopli dveře. Díky nápisům na dveřích a vratech věděli přesně, kde své živé štíty najdou.

Podle vesničanů byli navíc někteří Rusové opilí a vyhrožovali vystrašeným lidem, že je odvedou do Běloruska. Přibližně 150 jich nakonec nahnali do tělocvičny v místní škole, kde je použili jako ochranu před ukrajinskými silami. „Hlavami se nám honilo, že kdyby to tam někdo odpálil a zhroutila by se střecha, stal by se z toho masový hrob,“ popsala traumatické události Lydmila Sutková.

Rusové jsou stejní jako kdysi Němci 

Jedním z obyvatelů vesnice je i devětaosmdesátiletá Maria Bilohovostová, která přežila druhou světovou válku. „Ruští vetřelci byli stejní jako tehdy Němci. Jen s tím rozdílem, že mluvili rusky a já jim rozuměla,“ doplnila. Stařenku v domě nechali, ale zbytek její rodiny, včetně vnučky Mariany a dvouleté pravnučky Margarity, odvedli do školy.

Marianina matka Olena popsala traumatické chvíle, kdy se děsila toho, že je v tělocvičně všechny zastřelí. „Bála jsem se o život mé dcery. Nemám slov… Stále jsem vyděšená. Věci jako kulomety by neměla vidět dvouletá holčička,“ povzdechla si.

Plačící žena před zdevastovanou budovou v Boroďance.
Stříleli do civilistů, drancovali domy. Hrůzy v Boroďance by mohly předčít Buču

Olena při rozhovorech s reportéry vyprávěla, jak se během ruské okupace mladé ženy a dívky schovávaly ve svých domech. „Hrozně jsme se bály. Jedna paní šla nasbírat dřevo na zatopení a střelili ji do nohy. Jen tak, pro radost!“ stále nechápe chování ruských vojáků.

V Obuchoviči sice nedošlo k hromadnému vraždění civilistů, podle obyvatel ale vojáci zabíjeli jednotlivce. Mezi oběti patří i místní kněz, tvrdí místní. Informace ale nejsou nezávisle ověřené.

Další krutosti v okolí

Ani v nedaleké vesnici Termachivka se ruská armáda nedržela zpátky. Pětadvacetiletého Bogdana drželi svázaného a s roubíkem patnáct dní venku v mínusových teplotách. Reportérům ukázal střelnou ránu v oblasti kolene. „Posadil mě na lavici u domu, namířil na mě kulomet a střelili mě… Důvodem bylo, že mám mladšího bratra, který byl v armádě. Našli jeho vojenskou čepici a boty,“ vysvětlil.

Bogdan novinářům také ukázal místo u podmáčeného pole, kde ho Rusové údajně donutili vykopat mělký hrob pro muže, kterého zastřelili.

I když se do oblasti reportéři dostávali s velkými problémy, protože Rusové zničili většinu přístupných cest, v současné době už místní orgány zajistili provizorní přejezdy a mosty. V místech, odkud byla ruská armáda vytlačena, se podle BBC kumuluje stále větší množství důkazů, že Rusko opakovaně porušovalo válečné zákony. Moskva nařčení odmítá.