1. 2017: Tragický rok

Rok 2017 se podle dat, která od roku 2006 shromažďuje Evropská unie, stal požáry nejzasaženějším. V předchozích letech sice požárů řádilo více, ale nebyly tak rozsáhlé. Před šesti lety shořelo až 10 tisíc kilometrů čtverečních, tedy plocha odpovídající celému Jihočeskému kraji.

V Portugalsku vlna veder a teploty až 40 stupňů Celsia způsobily, že se v horách na severu vznítilo 156 požárů. Vyžádaly si tehdy 66 mrtvých a 204 zraněných. Tamní premiér tehdy vyhlásil třídenní smutek v celé zemi.

Čtyři měsíce poté se vznítil další les na hranicích se Španělskem. V Pyrenejích lehlo popelem 1300 kilometrů čtverečních lesů. V nejhorším z pěti dní, kdy hasiči bojovali s ohněm, museli zasahovat u 440 požárů naráz.

K 66 vyhaslým životům se přidalo dalších 49. Celkově pyrenejské lesní požáry připravily o život 115 lidí.

2. 2018: Požáry zavinilo grilování i pálení klestí

Rok 2018 byl o něco mírnější. Rozloha spálené země byla daleko menší, ale o život přišel téměř stejný počet lidí. Objevily se i požáry v severských zemích. I tam totiž teploty stoupaly vysoko. Stačilo nechat dohořívat ohniště a vítr odstartoval požár. Ve Švédsku za hlavního viníka požáru označili jednorázové grily, které si výletníci brali do lesů.

Nejničivější požár však toho roku nebyl způsoben suchem. Pětašedesátiletý muž v řeckém městě Penteli na zahradě pálil klestí. Nedopatřením se mu povedlo založit oheň, který řádil v celém okolí Athén. Kvůli němu zemřelo 104 lidí a dalších 172 bylo zraněno. Popelem lehlo kolem čtyř tisíc budov.

tag

Požáry v Řecku

Zobrazit všechny

3. 2019: Plamenům svědčila vlna veder

V roce 2019 hořely i oblasti, ve kterých je to dle historických záznamů méně obvyklé. Ve Spojeném království oheň zasáhl 720 kilometrů čtverečních. V posledních let se totiž vlny horka nevyhýbají ani jim. Minulý rok v červenci bylo v anglickém Coningsby poprvé v historii naměřeno 40 °C.

Podle Meteorologické kanceláře Spojeného království je přitom pravděpodobné, že se k roku 2100 počet požáru zvýší až o polovinu.

Odborníci tehdy označili daný rok za druhý nejteplejší v historii. Ve Španělsku to prokázaly katastrofické události. Shořelo tam ještě o 100 kilometrů čtverečních více než v Británii a záchranáři evakuovali přes 17 tisíc obyvatel, z nichž dva tisíce lidí o domov přišli.

4. 2020: Černobyl v plamenech

Požáry se znovu objevily na Pyrenejském poloostrově. Asi ze 40 procent zasáhly i chráněná místa, která Evropská unie zařazuje na seznam Natura 2000.

Hořelo i kolem jaderné elektrárny Černobyl. Rozlohou spálené země se jednalo o nejhorší případ. Navzdory zásahům hasičů oheň sežehl přes 1100 kilometrů čtverečních lesů v okolí elektrárny. Plameny uvolnily z rostlin radiaci, která se pak v oblasti šestnáctkrát zvedla.

Oheň znovu ničil i Pyreneje. Příčinou mohl být extrémně teplý únor. V evropském průměru se jednalo o 3,1 °C více než v předchozích letech od roku 1981 do roku 2010. Ve Španělsku evakuovali asi tři tisíce lidí v oblasti přes 120 kilometrů čtverečních. V Portugalsku zaznamenali extrémní počet ohnisek. Hasiči zasahovali u asi devíti a půl tisíce požárů.

5. 2021: Ohnivé peklo na Balkáně

V roce 2021 lehlo popelem až pět a půl tisíce kilometrů čtverečních, tedy asi dvojnásobek rozlohy Lucemburska, což byla největší spálená plocha od roku 2017. Oheň sežehl dalších tisíc kilometrů čtverečních v místech Natura 2000, což je asi 20 procent z jejich celkové rozlohy.

Situace byla tradičně kritická v Řecku. Lidé prožívali nejteplejší léto od roku 1987. Teplotní maxima šplhala až ke 47 °C. Na nejzazším cípu Balkánu se rozpoutalo ohnivé peklo na třech místech. Dohromady zachvátilo 1250 kilometrů čtverečních. Po pár dnech se, stejně jako letos, přesunulo na přilehlé ostrovy. Obětí se stali tři lidé.

6. 2022: S rozsáhlým požárem bojovalo i Česko

Rok 2022 zvládl ten předchozí překonat o tři tisíce kilometrů čtverečních spálené země. Hořelo v téměř všech oblastech Středomoří a k nim se přidala i část vnitrozemní Evropy, Česka nevyjímaje. Globální oteplování vyhnalo teploty na takové hodnoty, že sebemenší podnět skončil ničivou tragédii. Dle dat se jednalo o historicky nejteplejší léto v Evropě.

Hořelo ve všech oblastech z minulých let, k nimž se ještě přidaly velké požáry ve zbytku Balkánského poloostrova, některých státech severní Afriky, Itálii, Slovinsku, Německu a Francii.

U nás se plameny opřely do lesů Českého Švýcarska. Hasiči ve dvacetidenním boji nad ohněm zvítězili, avšak zvládl napáchat škody na 100 kilometrech čtverečních a zranil 12 lidí. V ohrožení byla také chráněná Pravčická brána.

Ve Francii oheň zasáhl obydlené oblasti v okolí Bordeaux. Během týdne událost donutila 36 tisíc lidí opustit své domovy.