Kliknutím zvětšítePolský ministr zdravotnictví Adam Nedzielski pověřil minulý týden hlavního hygienika, aby objasnil rozdíly v počtech nakažených, které přicházejí z jednotlivých polských okresů, a těch, co zveřejňují jednotlivá vojevodství, tedy něco jako naše kraje. Jak informovalo polské rádio RMF FM, data se rozcházela u dvou polských regionů - mazowieckého a slezského - a rozhodně se nejednalo o malá čísla.
Například rozdíl mezi potvrzenými případy nakažených od mazowiecké hygienické stanice a jednotlivých okresních stanic z tohoto vojvodství byla v jednom dni v polovině listopadu přes 11 tisíc případů. O tolik více jich evidovaly okresní stanice. Ve slezském vojvodství se jednalo o 4,5 tisíce případů.
Na problém upozornil statistický nadšenec Michal Rogalski. „Údaje se znatelně začaly rozcházet už v prvním listopadovém týdnu, kdy byl celkový rozdíl 2000 případů. Od toho okamžiku se ale stále zvětšují. Dříve byly rozdíly pouze drobné. Ale toto už není drobný rozdíl. Je to třeba okamžitě vyjasnit!“ napsal na svém Twitteru Rogalski. A polský ministr zdravotnictví ho poslechl a zaúkoloval hlavního hygienika.
Devátenáctiletý nadšenec
Ta představa je vlastně šílená. Systém, který by měl chránit vlastní obyvatele, je v takovém stavu, že důvěřuje datům a řídí se návrhy devatenáctiletého nadšence. Michal Rogalski je student z Krakova, který se mimo jiné právě nyní připravuje na maturitu. Zároveň od jara sbírá a analyzuje data týkající se epidemie koronaviru a koordinuje malý tým dobrovolníků, o který se opírá celá válka s pandemií v Polsku.
Výsledky jejich práce využívají epidemiologové, hygienici, vědci z interdisciplinárního Centra matematického a kybernetického modelování Varšavské univerzity a vlastně i všechna polská média, která chtějí o nákaze fundovaně informovat. Vše začalo tím, že stát nebyl na jaře ochoten, nebo schopen, získat, zpracovat a zveřejnit podrobné informace z jednotlivých okresů. Vše činil až od vojevodské úrovně. Rogalski to udělal za něj a na Twitteru svá zjištění začal publikovat.
„Nejdřív mě ta nedostupná čísla pouze zajímala. Později se z toho stala činnost důležitá pro společnost. Nešlo v tom najednou skončit. Bohužel nebyl a stále není nikdo, kdo by nabízel podobné údaje,“ řekl ke své motivaci v rozhovoru pro Gazetu Wyborczu Rogalski; datová redakce tohoto polského deníku při sběru dat participuje. A největší problém při sběru?
„Jestliže jde v Polsku o něco úředního, tak je všechno tajné. Často jsme narazili při našich žádostech na nějakou osobu na sekretariátu, která evidentně neuměla s čísly pracovat, a tak nám raději žádná neposkytla,“ doplnil Michal. Jeho publikační činnost na Twitteru nezůstala bez odezvy. Práci ve svém týmu mu nabídl například bývalý polský vicepremiér a statistik Janusz Piechociński.
Nečekaná reakce
Centrální úředníci a hygienici ale na poslední kritiku jejích dat ze strany Michala Rogalskiho a ministrův podnět zareagovali nečekaně. Nezávislí datoví odborníci, včetně Michala, si aktuálně stěžují, že ministerstvo a centrální hygiena covidová dříve otevřená data cenzurují a některé jejich důležité části odmítají zveřejnit. Vládní orgány tvrdí, že se připravují nové stránky pro veřejnost a nyní je Polsko jen v datovém mezidobí.
Ovšem jediné údaje, které jsou nyní prezentovány, jsou ty z ministerstva zdravotnictví. Zároveň je třeba dodat, že důvěra Poláků ve vládou poskytovaná čísla o nákaze je už od jara mizivá. Jedna ze spekulací dokonce naznačuje, že současná čísla nakažených jsou v zemi až pětkrát vyšší než je vládou vykazovaná realita.
Ale ani vládní čísla nejsou zrovna veselá, 24. listopadu bylo zaznamenáno ve 40milionovém Polsku rekordních 33 tisíc nových nakažených, od té doby čísla mírně klesají. Problém rovněž je, že Polsko je jednou ze zemí EU, kde se na covid testuje nejméně. 25. listopadu byl pro změnu zaznamenán rekordní počet úmrtí: 674. Odborníci tvrdí, že se jedná o oběti dušičkového rodinného setkávání.
Zcela logicky a stále častěji se v polských médiích objevují reportáže, jak polské podfinancované zdravotnictví nezvládá. Někteří hodně frustrovaní lékaři a sestry hovoří dokonce o jeho kolapsu. Zcela bez diskusí jsou nedostatečné počty přepracovaných sester a lékařů na infekčních odděleních a přeplněné nemocniční pokoje.
Poláci příliš nevěří číslům
Situace, kdy sanitka s covidovým pacientem objíždí Varšavu, nebo Lodž a hledá volné místo ve špitále, jak to popsaly v reportážích deníky Rzeczpospolita a Gazeta Wyborcza, či několikahodinové fronty sanitek čekající na příjem, již nejsou výjimkou. Obvodoví lékaři podle jejich nemocničních kolegů jen prodlužují neschopnost, vydávají e-recepty a posílají nemocné Poláky rovnou do nemocnic. Přesto podle údajů, které prezentovala polská vláda, je kapacita ventilátorů vytížena ze dvou třetin a vyčleněná covidová lůžka jsou obsazena z 80 procent. Ani těmto číslům ale běžní Poláci příliš nevěří.
Kabinet Mateusze Morawieckého nyní řeší, co s Polskem provést během adventu a vánočních svátků. I přes nedobrá čísla z posledních dní byly v sobotu 28. listopadu znovuotevřeny všechny obchody v obchodních centrech. Dosud v nich fungovaly jen potraviny, lékárny, trafiky a drogérie. Zbytek malých obchodů v zemi byl otevřen i v předchozí týdnech.
Přijat nakonec nebyl jeden ze zvažovaných návrhů, aby během svátečních dní byl po celé zemi vyhlášen zákaz cestování a navštěvování se v rámci širších rodin. Nakonec zůstalo jen u doporučení, protože nebylo jak tento zákaz mezi Poláky vynutit.
Co se nakonec Morawieckemu podařilo v koaliční vládě prosadit, je přesunutí jarních prázdnin, které se i v Polsku odehrávají od února do poloviny března. Nově je bude mít celá země jednotné a společné po dobu prvních 14 dní v lednu, čímž se vlastně prodlouží vánoční přestávka. Zároveň ale kabinet stále odolává rostoucímu tlaku lobby správců a majitelů lanovek, sjezdovek a hotelů v polském jižním pohraničí, kteří po něm požadují uvolnění situace v jejich odvětví.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
