Na jiném místě se podle policie o přechod pokusila větší skupina migrantů, ale neúspěšně. Migranti házeli na policisty kameny a jednoho z nich zasáhli do helmy. Podle policie byl zásah tak silný, že helmu poškodil. Agentura DPA uvedla, že policista utrpěl lehké zranění.

Polská policie v pohraničí v sobotu zadržela rovněž čtyři osoby podezřelé z převaděčství, které se pohybovaly společně s migranty. Šlo o dva Gruzínce, jednoho Poláka a jednoho Syřana, napsala DPA.

Běženci na bělorusko-polské hranici, 29. 9. 2021
Běženci, potraty, Turów. Polsko bez přátel se zmítá v krizi. A nejen migrační

Celkově polská pohraniční stráž za sobotu podle agentury Reuters zaznamenala 223 pokusů o ilegální překročení hranice. Informace je těžké ověřit, v polském příhraničním pásmu platí nouzový stav a nesmí tam novináři ani humanitární pracovníci. To platí i pro pohraniční oblast na běloruské straně, upozornila DPA.

Polské ministerstvo vnitra podle agentury AP uvedlo, že se snaží zastavit zvěsti šířící se mezi migranty, podle kterých se Polsko dohodlo na pondělním přesunu migrantů do Německa. Na mobilní telefony v oblasti proto posílá vysvětlující zprávy v angličtině. "Je to naprostá lež a nesmysl! Polsko bude dál chránit svou hranici s Běloruskem," cituje AP z těchto zpráv.

Vyhrocená situace

U hranic s Běloruskem je nyní na 15 tisíc vojáků, které tam polská vláda vyslala na pomoc pohraničníkům kvůli většímu počtu migrantů z Blízkého východu. Ti se přes tuto hranici snaží dostat už několik měsíců, v posledním týdnu se jich tam ale nahromadilo několik tisíc. Větší skupiny migrantů se v posledních dnech opakovaně snaží dostat přes plot z žiletkového drátu.

Polští vojáci hlídkující na hranici s Běloruskem nedaleko města Grodno, 10. listopadu 2021.
U hranic s Běloruskem zemřel polský voják. Zřejmě šlo o nešťastnou náhodu

Z vyhrocení situace viní Varšava a Brusel běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který podle nich podporuje přesun migrantů ze třetích zemí k běloruským hranicím ve snaze destabilizovat Evropskou unii. Podle Západu jde o Lukašenkovu odvetu za unijní sankce uplatňované proti běloruskému režimu za porušování lidských práv.

Polsko a pobaltské státy zvažují aktivaci článku čtyři smlouvy o NATO

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem zvažuje aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl dnes agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Tisíce migrantů, původem hlavně z Blízkého východu, nyní táboří na běloruské straně u polských hranic a jejich skupiny se opakovaně pokoušejí zdolat pohraniční plot a proniknout na polské území.

"Diskutujeme s Lotyšskem a zejména s Litvou, zda nemáme využít čtvrtého článku (smlouvy o NATO). To je řešení, které předpokládá vzájemné konzultace, pokud podle názoru kterékoliv členské země bude ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost. Zdá se mi, že je to čím dál více potřebné. Protože už jen nestačí, abychom veřejně vyjadřovali své znepokojení, teď jsou zapotřebí již konkrétní kroky a zapojení celé aliance," řekl Morawiecki, který v sobotu jednal se šéfy lotyšské a litevské vlády.

Polsko, Litva a Lotyšsko čelí přílivu migrantu, pokoušejících se o nelegální překročení hranic. Varšava, Vilnius a Riga obviňují Minsk, že migranty používá jako nástroj v hybridní válce proti Evropské unii v odvetě za sankce, které EU přijala kvůli porušování lidských práv při potlačování protestů proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka.