Jeho lásku chtěli veřejně zbičovat. To byl skutečný příběh piráta z Karibiku

Jack Rackham, který se později proslavil pod přezdívkou Calico Jack, se narodil v anglickém Bristolu 26. prosince 1682. Dospíval tak v době, kdy v Karibiku vrcholil tzv. zlatý věk pirátství, éra, která souvisela s intenzivním koloniálním rozvojem Španělska, Francie a Anglie, které mezi sebou soupeřily o koloniální nadvládu. Výpravy bohatě naložených obchodních lodí a k tomu obecný nepokoj byly živnou půdou pro námořní lupičství.

Sesadil kapitána

Svou pirátskou kariéru Rackham zahájil zhruba v roce 1718 jako „provianťák“ na palubě šalupy Ranger kapitána Charlese Vanea, jenž měl za sebou už bohatou pirátskou minulost.

Když v roce 1715 ztroskotala u břehů Floridy španělská flotila převážející drahé kovy, vyslala španělská vláda k místu záchrannou výpravu, jež měla náklad vylovit. Tábory těchto mužů opakovaně napadal pirát Henry Jenings, v jehož posádce Vane tehdy sloužil. Jejich základnou byla nejdříve Jamajka, ale když jim tam začala hořet půda pod nohama, přesídlili do New Providence.

Ani tady jim štěstí nepřálo dlouho. Nový guvernér zavedl v roce 1718 tvrdá protipirátská opatření a všem pirátským kapitánům hrozila smrt, pokud se svého pochybného „řemesla“ nevzdají. Jenings na tuto podmínku přistoupil, tvrdohlavý Vane se ale odmítl podřídit, zmocnil se šalupy Ranger a „udělal se pro sebe“.

První žena, které obeplula svět, se vydávala za muže. Bála se znásilnění

Brzy na to se na palubě jeho lodi objevil i Rackham a historie se opakovala, jen s poněkud pozměněnými figurami. Dne 23. listopadu 1718 narazil Ranger na francouzskou ozbrojenou loď, která hlídkovala na moři a pátrala po pirátech. Když si její kapitán všiml vlajky na Vaneově lodi, rozhodl se známého piráta dopadnout. A tentokrát to byl Vane, kdo hodlal ustoupit – podle jeho mínění byla francouzská loď příliš silná na to, aby se s ní pustil do křížku. Proti kapitánově rozhodnutí se však postavil právě Rackham.

„Jistý Jack Rackham, který jako proviantní důstojník dohlížel na kapitánovo jednání, měl opačný názor a prohlašoval, že i když má francouzská loď víc děl a munice, mohli by proniknout na její palubu, a pak by se ukázalo, kdo s koho,“ píše kapitán Charles Johnson ve své knize „Všeobecné dějiny loupení a vražd nejproslulejších pirátů“, která vyšla v roce 1742 v Anglii a značnou měrou přispěla ke zpopularizování zlatého věku pirátů.

Vane si sice prosadil svou a podařilo se mu s lodí zmizet, ale už o den později na to doplatil. Rackham vyvolal na lodi hlasování o jeho sesazení a většina posádky se postavila na jeho stranu. Bývalého kapitána pak nechal se 16 věrnými vysadit z lodi a sám se ujal jejího velení.

Bonnie a Clyde na moři

Filmovému kapitánu Sparrowovi se Rackham kromě křestního jména podobal ještě ve dvou ohledech: jednak svou zálibou v extravagantních oděvech, jež mu vysloužila přezdívku „Calico Jack“, odvozenou od pestrobarevné indické tkaniny kaliko, kterou nosil, jednak tím, že navzdory velkým řečem nebyl žádný velký hrdina. Přepadal hlavně malé rybářské čluny a nijak z toho nebohatl. Když Anglie v prosinci 1718 vyhlásila Španělsku válku a potřebovala služby korzárů, nabídl se za udělení milosti a vrátil se i s lodí do New Providence.

Chvíli to vypadalo, že pokud ještě bude na mořích loupit a přepadat, bude to jen „počestně“ ve službách jeho státu, ale to by se nesměl potkat s rusovlasou dívkou jménem Anne Bonnyová. Horkokrevná rodilá Irka měla ráda drsný námořnický život a rozhodla se kvůli Rackhamovi opustit svého stávajícího manžela Jamese Bonnyho.

Nezlomná Nellie Blyová: prožila tyranii v blázinci, poté zdolala svět za 72 dní

Tím jí hrozil velký malér, protože Bonny ji zažaloval u místního guvernéra Rogerse za cizoložství a dívka byla odsouzena k veřejnému zbičování. Jack nabízel, že Anne z manželství vykoupí, nakonec však oba milenci situaci vyřešili tak, že spolu na Jackově lodi jednoduše utekli. Brzy poté utvořili trvalý pár.

Rackham prodal původní Vaneovu loď, v srpnu 1719 ukradl novou šalupu jménem William a spolu se svou milenkou začal znovu přepadat na mořích, čímž porušil podmínky udělení milosti a stal se znovu pirátem. Prameny se rozcházejí v tom, zda zůstal bezdětný, nebo zda mu Bonnyová ještě v roce 1719 porodila syna.

Další žena na palubě

Mezi plavidly, která v následujících měsících přepadl, byla také nizozemská obchodní loď plující do Karibiku, na jejíž palubě Bonnyovou okamžitě zaujal jeden námořník s neobvykle jemnými rysy.

Brzy vyšlo najevo, že onen mladík je další dívka v mužských šatech, Angličanka Mary Readová. Ta chodila už od dětství oblékaná jako chlapec, protože její otec zahynul na moři a podle tehdejších zákonů směl po otci dědit jen syn. Její bratr však zemřel už jako jednoletý, a pokud se její matka nechtěla dědictví vzdát, neměla jinou možnost než dceru vydávat za syna.

Dobrodruh Slocum před 110 lety záhadně zmizel na moři. Tělo se nikdy nenašlo

Jako muž Mary Readová později sloužila i v armádě a nechávala se najímat na lodi.

Bonnyová a Readová k sobě jako jediné ženy v čistě mužském prostředí rychle přilnuly a staly se kamarádkami. Rackham se i s oběma ženami vydal na moře mezi Bermudami a Hispaňolou a v roce 1720 doplul až k severnímu pobřeží Jamajky.

Muži se opili, ženy bojovaly

V té době však došla bahamskému guvernérovi s přepady lodí trpělivost, takže v září prohlásil Rackhama za piráta a v říjnu na něj vydal zatykač. Nabízená odměna zaujala lovce pirátů Jonathana Barneta, jenž se spojil s bývalým pirátem Jeanem Bonadvisem a začal po Jackově šalupě pátrat.

Nic netušící pirát mezitím zakotvil v zátoce Bry Harbor, aby doplnil zásoby a provedl nezbytné opravy na lodi. Na lodi měl společnost – krátce předtím se setkal s jinou pirátskou lodí a obě posádky se rozhodly v podpalubí Rackhamovy šalupy společně opít. Bylo 20. října 1720.

První cesta kolem světa slaví půl tisíciletí. Magalhães ji zaplatil životem

Když už byli všichni námořníci pod parou, přirazila náhle k boku šalupy loď s Barnetovou trestnou výpravou. Vůli bojovat projevily jen obě ženy, Anne Bonnyová a Mary Readová, ostatní námořníci včetně Jacka byli namol a jejich odpor se projevil jen tím, že se v podpalubí zamkli. Tuto překážku lovci pirátů samozřejmě hravě překonali.

Bonnyovou zbabělost jejího druha a jeho lidí značně znechutila, což dala najevo i během soudu. Ten proběhl v Jamajce a Jacka i většinu jeho posádky odsoudil k smrti na šibenici. „Kdyby bojovali jako muži, nemuseli umřít jako psi,“ komentovala to Bonnyová.

Zločin a trest

K popravě došlo 18. listopadu 1720 v Port Royal, Rackhamova mrtvola pak byla pro výstrahu ostatním pirátům vystavena v železném koši v přístavu, který se dnes nazývá Rackham's Cay.

A jak dopadly obě ženy? Trestu smrti ušly, protože obě tvrdily, že jsou těhotné, a popravu těhotných žen britské právo nedovolovalo. Její výkon tak byl o rok odložen a obě ženy skončily ve vězení. Pak se ale zprávy o nich značně rozcházejí. Jisté je jen to, že Mary Readová zhruba půl roku poté zemřela, zřejmě na infekci, přičemž dodnes není jasné, zda byla skutečně těhotná. V té době jí bylo 35 let.

Jako z Cimrmana: První Čech, který objel svět, byl podivín a skončil v útulku

Osud Anne Bonnyové je ještě záhadnější, protože neexistují žádné záznamy o jejím propuštění, útěku nebo popravě. Podle moderních historiků ji však zřejmě z vězení nakonec vykoupil její otec. Anne si pak měla změnit jméno na Annabele, provdat se za vládního komisaře Josepha Burleigha a porodit mu osm dětí. Zemřela údajně až koncem dubna 1782, ve věku 88 let.