Na dětské pohotovosti v nemocnici papeže Pavla XXIII. v Bergamu přijali první případ 21. března. Od té doby měli už dvacet pacientů s tímto onemocněním. „Za měsíc jsme dosáhli počtu, jaký jsme tu zaregistrovali za předchozí tři roky,“ citoval deník Corriere della Sera dětského revmatologa Lucia Verdoniho.
První, devítiletý pacient byl ve vážném stavu, trpěl vysokou horečku, nedostatkem kyslíku a zánětem srdečního svalu i plic. Test na koronavirus měl negativní, pocházel však z pandemií těžce zasažené zóny.
Potíže malých dětí
Kromě Lombardie mají podobné případy také v italských regionech Piemont a Ligurie. V nemocnici v Janově hospitalizovali za čtyři týdny celkem pět dětí s Kawasakiho syndromem. Podle profesora Angela Ravelliho z Italské pediatrické společnosti se tam lékaři dosud setkali maximálně s devíti případy ročně. Italští pediatři tak následují upozornění britských, španělských a portugalských kolegů, kteří v těchto dnech upozornili na možný vztah mezi nemocemi covid-19 a Kawasaki.
Italská pediatrická společnost se proto nyní zaměřila na sběr dat, která by spojitost onemocnění prokázala. Zatím odhaduje, že u dětí pozitivních na nový koronavirus se Kawasakiho nemoc rozvine jen u méně než jednoho procenta.
„Nicméně spolu se zahájením Fáze 2 (uvolňování nouzových opatření v Itálii od 4. května, pozn. red.) je důležité znát všechny následky, které virus může způsobit jak u dospělých, tak u dětí,“ zdůraznil šéf Italské pediatrické společnosti Alberto Villani.
Kawasakiho syndrom se vyskytuje u novorozenců a převážně menších dětí. Obvyklými projevy jsou horečka, zánět spojivek, zarudnutí rtů a sliznic v ústech, otoky rukou či chodidel a vyrážka.
Tři pacienti z deseti
Nejhorší komplikací pak může být zánět tepen přivádějících krev do srdce. Vážné stavy se objevují u dvou až tří pacientů z deseti. „Teď však nastaly u všech dvacet pa-cientů, které jsme tady v Bergamu měli. Naštěstí se je všechny podařilo po čtyřech pěti dnech stabilizovat,“ uvedl dětský kardiolog Matteo Ciufreddo. Pouze některé z dětí měly pozitivní testy na koronavirus, zato však všechny pocházely z rodin, kde někdo onemocněl covidem-19.
Podle Ciufredda není infekce bakteriálního, nýbrž pravděpodobně virového původu. Výzkumy před 16 lety dávaly nemoc do souvislosti s výskytem jiného koronaviru, označovaného jako NL63. Podle virologa Jana Jonese z univerzity v britském Readingu virus používá pravděpodobně stejné receptory pro vstup do lidských buněk jako ten, který způsobuje covid-19.