Kancléřka Angela Merkelová nebyla nikdy žádnou odpůrkyní jaderné energie. Právě naopak, na počátku roku 2011 rozhodla její vláda o prodloužení provozu některých atomových elektráren. Příznivci jaderné energetiky v Německu v té době téměř otvírali šampaňské a věštili i další výstavbu jaderných bloků.

Jenže po havárii ve Fukušimě se v Merkelové něco zlomilo. Po telefonátech s klíčovými německými politiky už 11. března večer oznámila: „Máme tu novou situaci. Nemůžeme se jen tak vrátit k naší denní agendě.“ Už o měsíc později, také tváří v tvář obřím protijaderným protestům, rozhodla spolková vláda pod jejím vedením, že Německo s uranem definitivně končí. „Jadernou energetiku chceme co nejrychleji opustit a přejít na zásobování z obnovitelných zdrojů,“ prohlásila Merkelová.

Za datum úplného odchodu od atomových elektráren stanovila spolková vláda rok 2022, kdy má být odstaven poslední reaktor v zemi.

Miliardové odškodné

Na jaře 2011 bylo v Německu v provozu stále ještě sedmnáct jaderných provozů a zdálo se, že Spolková republika je prostě nedokáže v tak krátké době ekologickými zdroji nahradit. Jenže Němci vzali svoji Energiewende, což by se dalo přeložit jako „energetická revoluce“, velmi vážně. A dnes jsou na cestě tento plán skutečně splnit a příští rok se s jadernou energetikou definitivně rozloučit.

Naplnění jedenáct let starého plánu bude spolkovou vládu stát vedle mnoha jiných výdajů i odškodné půldruhé miliardy euro pro provozovatele jaderných elektráren, kterým měla původní povolení vypršet v roce 2036.

Jádro v EU nekončí

Evropská unie jako celek zareagovala na jadernou havárii v Japonsku podrobnými bezpečnostními testy všech jaderných elektráren v členských státech. Ty dopadly vcelku dobře, ale i tak byla jak u stávajících bloků, tak především u nových jaderných elektráren přidána nová bezpečnostní opatření. Ta prodražila už tak drahou a náročnou výstavbu.

Důležitou roli v tom, že Unie Německo nenásledovala, sehrál fakt, že dvě další klíčové země EU, Francie a v té době ještě Británie, chtěly ve využívání jaderné energetiky dále pokračovat. Francie v té době vyráběla přes tři čtvrtiny energie z jádra.

Z atomové energetiky se ale i tak postupně stávala nikoli podporovaná, ale trpěná část energetického mixu členských států. I Francie se nakonec rozhodla, že roku 2035 sníží podíl jádra na výrobě energie na polovinu.

V Zelené dohodě unie byly jaderné elektrárny podmínečně povoleny jako ne sice ekologický, ale nízkoemisní zdroj. Výstavba nových bloků, jako je například ten v moravských Dukovanech, sice nedostane podporu z unijních fondů, ale také v ní nebude Brusel nijak bránit.

Zelená pro Evropu.Zelená pro Evropu.Zdroj: DeníkZelená změna u vás: Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které by měly pomoci omezit změny klimatu. Deník vám pod logem „Zelená pro Evropu“ přináší ve spolupráci s EURACTIV.cz příběhy z oblasti ekologie a zkoumá, koho a jak se může tato změna dotknout a jak ji dobře využít.