Evropskou unii čeká v roce 2019 velké střídání

U brexitu ani teď, čtvrtý den nového roku, nevíme, za jakých podmínek se odehraje a zda k němu dojde 29. března. A vlastně ani nevíme, zda k němu vůbec dojde. Chaotická situace uvnitř britské vládnoucí konzervativní strany, slabá pozice premiérky Theresy Mayové, která nedokáže prosadit podle britských i unijních analytiků velice dobrou dohodu o odchodu Británie z EU, to vše vytváří situaci, v níž je kolem brexitu nejisté úplně všechno. Včetně brexitu samotného. Zvláště poté, co Evropský soud potvrdil, že Londýn si prostě může odchod do 29. března rozmyslet.

Chcete si představit brexit? Jeďte na Těšínsko

„Když Unie nepřijme ústupky, které pomohou protlačit smlouvu o vystoupení britským parlamentem, bude tvrdý brexit,“ uvádí ale unijní úředník, jenž je obeznámen s náladami uvnitř britských konzervativců. Ale jistý si není.

Zdroj: DeníkTo, co naopak víme s jistotou, že skončí dva klíčoví muži současné Evropy, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a unijní „prezident“, šéf Evropské rady Donald Tusk. Juncker znovu kandidovat nechce a Tusk, který ukončí na konci listopadu druhé dvouapůlleté funkční období, ani potřetí kandidovat nemůže.

Konec vlády Bruselu

S Junckerem skončí i jeho snaha přetvořit Evropskou komisi z byrokratického mechanismu ve skutečnou „evropskou vládu“. To se ale velké části unijních států přestalo velmi brzy líbit. Zvláště v Česku a dalších zemích Visegrádu se symbolem tohoto „diktátu Bruselu“ staly migrační kvóty. „Evropská komise by měla být odpolitizovaná,“ uvedl před časem premiér Andrej Babiš.

Favoritem na Junckerova nástupce je Němec Manfred Weber, šéf Evropské lidové strany (EPP), největší frakce v Evropském parlamentu, a její kandidát na šéfa Bruselu. „Weber by určitě byl skvělým šéfem Evropské komise,“ říká europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer. Podmínkou ale je, že strany EPP jasně vyhrají květnové volby do europarlamentu. Jak ale připouští i Niedermayer, může být i potom prosazení Webera na šéfa komise složité. Mnozí premiéři členských zemí, včetně Babiše, totiž mají pocit, že šéfa Evropské komise mají vybrat hlavně oni.

Tvrdý brexit? Česká ministerstva zůstávají v klidu

Česko má ve volbách premiéru, když je jedním z celoevropských lídrů europoslanec Jan Zahradil, který kandiduje za frakci euroskeptiků. I kvůli odchodu britských konzervativců, nejsilnější části frakce, je ale Zahradil bez šance, že by mohl usilovat o post šéfa Evropské komise.

Pokud jde o volby do europarlamentu, je vůbec otázka, jak dopadnou. Zřejmě se nebudou týkat Velké Británie, pokud vystoupí. Nikdo neví, zda v nich opravdu posílí protiunijní extremistické síly typu Aliance pro Německo (AfD), rakouských Svobodných nebo české SPD Tomia Okamury. V reakci na chaotický brexit i na omezení nelegální migrace totiž popularita Unie výrazně stoupla.

Útoky žadatelů o azyl vyvolaly v Německu vášnivou debatu. Hrozí jim vyhoštění

Na druhou stranu ale zeslábla pozice prounijních politiků německé kancléřky Angely Merkelové nebo francouzského prezidenta Emmanuela Marcona. V sousedním Slovensku v březnu skončí prezident Andrej Kiska.

Dvousečnou zbraní může být snaha unijních orgánů zvýšit i v Česku velmi malý zájem voličů o volby do Evropského parlamentu. Podle odborníků se může totiž stát, že to přivede k volebním urnám voliče extremistických protiunijních stran.

Obrovskou neznámou je obsazení postu evropského „prezidenta“ po Donaldu Tuskovi. O reprezentativní funkci není totiž velký zájem.

Boj o rozpočet

Tento rok se naplno rozhoří boj o nový unijní rozpočet na roky 2020 - 2027. Česko, i díky tomu, že ekonomika se téměř dotáhla na unijní průměr, z něj dostane méně peněz, než nyní dostává. Otázkou je jen, o kolik méně a kam půjdou.

Situaci Prahy mohou navíc zkomplikovat pochybnosti, zda premiér Andrej Babiš není kvůli Agrofertu v konfliktu zájmů.

Evropa na každý den: Když si otevřu knihu