Za těch dvacet let Bulharsko vstoupilo do NATO a Evropské unie, zatímco Makedonie musela celou tu dobu vyjednávat. S Řeckem, které její vstup do obou uskupení blokovalo, o svůj název. Do Bulharska už tak 12 let plynou miliardy z unijních fondů a jsou tam vidět. Makedonie se musela spolehnout jen sama na sebe.

Makedonie, dnes s Řeckem vnuceným přídavkem severní, je pořád krásná země. Ale země chudá, stát, proti němuž je i Bulharsko bohaté. „Dnešní normální plat? Tři sta, tři sta padesát euro,“ říká mi řidič dodávky, který čeká ve Skopji na zákazníky. S takovým platem se žije opravdu těžko. V zemi, kam se kromě vína, sýra a skopového skoro všechno dováží, jsou ceny stejné nebo vyšší než v Praze.

infografika

„Dá se z toho přežít, ale nic víc. Kdo může, pracuje v cizině. Hlavně mladí,“ uvádí. Makedonie také není turistickou zemí. I když do Skopje už létají levné aerolinky z mnoha zemí Evropy, uživí turistika jen malou část Makedonců. Ty ze starého města ve Skopji, plného čajoven a barů, a pak ty od Ochridu, čarokrásném jezeře u hranic s Řeckem.

Za dvacet let navíc sice přibylo hotelů, ale silnice jsou v mizerném stavu a jet po dálnici na Řecko víc než stovkou je občas o život. „Věříme, že se to ale teď změní. Že konečně zamíříme do Unie a NATO. Moc to potřebujeme,“ říká ještě ani ne třicetiletý Jovan Kovilovski, od kterého si pronajímám byt v centru Skopje.

Unie je velkou nadějí

Startovní výstřel, pokud jde o Evropskou unii, by měl padnout tento čtvrtek na summitu Evropské rady v Bruselu. Unie by měla rozhodnout o zahájení vstupních rozhovorů s Makedonií a také Albánií. Tirana je aspoň v NATO, ale Skopje nemá zatím nic. Makedonský premiér Zoran Zaev, který dosáhl dohody s Řeckem a prosadil ji doma v referendu, ale nešetří sebevědomím. „Jsme příkladem pro Evropu i pro svět, příkladem pro celý region,“ říká o dohodě s Aténami i o přípravě své země na začátek jednání o vstupu.

Váš „pan Evropa“

Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. 

Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky

„Zahájením vstupních rozhovorů s EU posílí naše hospodářství, povede ke zvýšení investic i k tomu, že mladí lidé už nebudou odcházet pryč,“ říká sympatický čtyřicátník Zaev.

Premiér Andrej Babiš, který byl minulý týden v Makedonii na dvoudenní návštěvě, v tom Severní Makedonii vyjádřil podporu. „Spolehněte se na mě,“ řekl Zaevovi s tím, že rozšíření Evropské unie má podporu celé visegrádské čtyřky. V podobném předpokoji na členství je přitom v různých stadiích celý západní Balkán od Srbska přes Kosovo až po Makedonii. Všechny tyto země mají ve snaze o členství v EU jasnou podporu Česka.

Česko, čistý plátce

Jenže v Praze si málokdo uvědomuje, že rozšíření o chudý západní Balkán, v kombinaci s odchodem bohaté Velké Británie, bude pro Česko znamenat psychologický zlom.

Z čistého příjemce, Česko získalo z rozpočtů EU zatím o 700 miliard korun více, než do něj přispělo, se může země stát čistým plátcem. Jak konstatuje, podobně jako jiní odborníci, Petr Pospíšil ze serveru Euroskop, tento vývoj by mohlo způsobit i „velké rozšíření EU“.

Může se tak stát bez toho, aniž by se výrazně zlepšila výkonnost české ekonomiky a životní úroveň. Přijetím zemí jako Makedonie by EU prostě v průměru zchudlo. To, co je potěšující, jsou evropské ideály, které politici jako Zaev ještě mají. „Někdy se nám zdá, že v evropské hodnoty věříme víc než současní členové EU. Věříme v nutnost vlády práva, svobodu médií,“ prohlásil Zaev, stojící vedle Babiše.

Ten kontroval alespoň tím, že i z pohledu Česka je EU „skvělý projekt“. Aby ale pak dlouze vyjmenovával, co všechno se v současné Unii podle něj dělá špatně.

Co vás zajímá na Evropské unii?

Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz