Peníze a ženský

Chorvatům čeští turisté nevadí. Minimálně ze dvou důvodů. Téměř milion dovolenkářů z Česka u nich každoročně utratí hromady peněz. „Další důvod jsou ženský,“ zazní od jednoho z místních v úvodu dokumentu Obnažený národ od Filipa Remundy. Chorvati obdivují krásu českých žen a mluví se o jejich promiskuitě. V praxi společenské a sociální vazby mezi dvěma národy historicky fungují. Spousta lidí se v Chorvatsku seznámilo a poté přivdalo nebo přiženilo, jadranská země je jejich druhou vlastí.

Pohodoví, věrní hosté

Řidič Marko ze Zadaru považuje turisty z Česka za nejlepší. „Určití turisté z okolních zemí vyhledají sebemenší nedostatky například v ubytování, aby mohli žádat výhody nebo vrácení peněz. Češi tohle moc neřeší, užívají si pobyt. Ceníme si toho, že se vůbec jako první vraceli ve velkém do Chorvatska po válce v devadesátých letech. Byly tady prázdné hotely a penziony. Když jsme pak uviděli první autobusy s českými rodinami s malými dětmi, byli jsme šťastní. A zůstávají nám stále věrní,“ vzpomíná.

Požár, nemoc, úrazy. Co dělat, když se dovolená v Chorvatsku změní v noční můru

Lakomí Češi?

Velká část Chorvatů přesto měla v minulosti Čechy za „paštikáře a řízkaře“, obecně hosty druhé kategorie. S tím, že při dovolené šetří. Stereotyp u některých možná platí dodnes, ale celkový obraz se proměnil. „Češi jsou v pohodě, máme je rádi. Jsou známí tím, že jim chutná pivo,“ tvrdí reportérům Deníku smějící se číšník v Konobě Corsaro ve městě Krk.

V až nemírném pití zlatého moku a alkoholu jsou Češi pověstní nejen na Jadranu. Každopádně mladý muž nevěří tomu, že kvůli aktuálnímu zdražování se vrátí staré pořádky a Češi přestanou chodit do restaurací.

Ručníky na plážích

V zabírání nejlepších míst na pláži nebo u bazénu patří Češi k nejlepším. Ještě před snídaní vyrazí a všude rozmístí své ručníky. Místa na pláži blokují, i když třeba půl dne vysedávají na baru nebo u bazénu. Jde o jeden z největších nešvarů, pravda, nejen u českých turistů. Dokonce tam ručníky nechávají přes zákaz i přes noc.

Chorvati to v některých destinacích řeší radikálně. Správa města v letovisku Gradac na Makarské riviéře třeba před pár dny informovala, že ručníky odstranila a bez pardonu vyhodila. „Je zakázáno nechávat ručníky a další podobné předměty na pláži přes noc,” konstatují správci na webu.

Ponožky v sandálech

Stal se z toho úsměvný evergreen. Ponožky v sandálech jako letní módní prohřešek Čechů nejen v tuzemsku, ale i při dovolené třeba na Jadranu. Tento módní nevkus na plážích není podle Chorvatů žádoucí. Stejně jako nevhodně zvolené oblečení do města. V tomto ohledu si dovolenkáři mají brát příklad z místních. Neuvidíte Chorvata, který by se na procházku po městě nebo dokonce na večeři do restaurace vydal v plážovém oblečení.

Zvlášť v historických městech chtějí zachovat v oblékání jisté dekorum, slušnost. V exkluzivních destinacích, například mimo pláže v Dubrovníku či v ulicích na Hvaru, hrozí za odhalené tělo bez trička pokuta až několik tisíc korun. Na nábřeží ve Splitu je pak zákaz vystavování se v plavkách.

Čisté, lepší zázemí i pro děti. Kempování v Chorvatsku je super, říká rodina

Češi přeceňují své síly

O Češích na Jadranu se u Chorvatů tradovalo, že přeceňují svoje síly. „Často nevědí, jak plavat, obzvláště v moři. Ale statečně se tam pouštějí ve všem, co plave, i na gumových člunech, s nafouknutými polštáři, aniž by se zajímali o předpověď počasí,“ popsal před lety zadarský turistický pracovník.

V turistických informačních centrech na Makarské se třeba k překvapení místních ptali, kolik je nutné uplavat kilometrů na ostrov Brač. V současnosti už je to podle tamního sdružení s Čechy lepší. Nicméně v mnoha případech berou málo vážně podstatné informace, například co může způsobit vítr bura nebo velké vlny.

Pozor na srovnávání

Chorvati jsou velmi citliví, když někdo začne porovnávat jejich zemi s tou svou, která má třeba rozvinutější služby, větší hygienu či vyšší životní úroveň. Zemi, jež byla součástí bývalé Jugoslávie, zpustošila válka v letech 1991 až 1995 a ovlivnila vývoj tamní ekonomiky. Jizvy v některých městech jsou vidět dodnes. A koneckonců téma války se Srby je citlivé dodnes. „Je možné, že se společné vztahy s přicházející novou generací zlepší, ale příliš tomu nevěřím,“ míní řidič Marko.

Fotbal a Modrič

Chorvati jsou horké hlavy. O emocích a vášni je fotbal. „Když to srovnám s fotbalem v Česku, tak tady je fotbal náboženství,“ řekl Deníku kdysi Stefan Simič, někdejší hráč pražské Slavie. Fotbal je tak jedno z možných témat hovoru.

Světovou hvězdou je Luka Modrič, drobný muž s velkým příběhem. Vyrůstal v nevelké vesničce pod drsnou krásou Velebitu a Národního parku Paklenica. „Bohužel, dětství mu přerušila Vlastenecká válka. Luka musel s rodinou uprchnout a nový domov našel v jednom hotelu v rodném Zadaru. Hotelové parkoviště se stalo jeho prvním hřištěm. Automobilům se vyhýbal právě tak šikovně jako později i hráčům soupeře na trávníku,“ popisuje Chorvatské turistické sdružení první krůčky žijící legendy.

Modrič se stal kapitánem reprezentace a ikonou slavného Realu Madrid. Dres s jeho jménem visí právě v Zadaru v každém druhém obchodu.

Dovolená v Chorvatsku: Kolik stojí lehátko na pláži, kde vidět delfíny, co pivo

LGBTIQ vs konzervatismus

Zajímavé varování vydalo k letošní letní sezoně německé ministerstvo zahraničí. V seznamu rad zmínilo také téma pro LGBTIQ komunity. „V Chorvatsku je homosexualita zákonem respektována, ale částí společnosti není akceptována. Obzvlášť mimo větší města a turistické oblasti. LGBTIQ aktivisté hlásí diskriminaci ve společnosti, příležitostně i ze strany úřadů,“ upozornilo ministerstvo německé turisty. Vztahovat se samozřejmě může i k těm z České republiky.

Nedojíst je urážka

Chorvati jsou obecně výborní hostitelé. Pokud se vytvoří přátelská vazba, mohou přijít s pozváním do rodiny na večeři. Zkušení návštěvníci Jadranu vědí, že je hřích odmítnout a nechat si ujít domácí víno, pálenku a zejména jídlo. Pokud budete až moc rychle pít a jíst, očekávejte repete. A potom pozor, nedojíst u Chorvatů doma nějaké jídlo znamená urážku.

Deset rybích delikates Chorvatska: Ochutnejte to nejlepší z místní kuchyně

Fenomén Daruvar

Za války v devadesátých letech přijalo tehdejší Československo mnoho uprchlíků z Chorvatska. Ještě dříve ale naopak čeští vystěhovalci přicházeli do zemědělských oblastí Slavonie, Posaviny a centrálního Chorvatska, a to už od konce 18. století. V současnosti žije největší komunita českých krajanů v Daruvaru, městě vína, piva a termálních pramenů. Zhruba dva tisíce. Města Česka a Chorvatska také uzavírají partnerství, nedávno například jihomoravská Břeclav a Novi Vinodolski.

Čeština jako úkaz

Cedule Dobrodošli. Welcome. Willkomen. Uvítání turistů v chorvatštině, angličtině či němčině je běžné. S češtinou je to stále problém. „Ahoj“ spatříte při pobytu málokdy, byť třeba lidé na recepci pár slovíček většinou umějí a někdy s Čechy i prohodí. Přivítání je sice maličkost, ale symbol vzájemného uznání a respektu. Ještě větší výjimkou a úkazem je jídelníček i v češtině. Reportéři Deníku jej našli v restauraci Liburnija ve městě Biograd na Moru, snad i proto, že chorvatský majitel žije dlouhodobě část roku v Praze.

Soutěžte s Deníkem.Zdroj: Deník