„Dvakrát měř, jednou řež“, „Pospíchej pomalu“, „Rozvaha tě bude chránit, rozumnost tě bude střežit“. Taková a podobná přísloví vyzývají lidi, aby byli při provádění náročných úkolů opatrní, a aby si všechno dobře promysleli, než se odhodlají k činu. Jenže někdy takový přístup nefunguje. Najednou máte před sebou šanci, která se nemusí opakovat, a pokud ji promeškáte, tak se ani nezopakuje.

A právě taková situace vyvstala před 80 lety, v srpnu 1942, před velením americké armády. Výsledkem bylo jedno z nejrychleji připravených bojových vylodění v celé historii válečných sporů. Když začali z útočných člunů dne 7. srpna 1942 vybíhat na pláže tichomořského ostrova Guadalcanal první příslušníci americké námořní pěchoty, sardonicky vtipkovali, že jdou do „Operace Shoestring“, což lze přeložit ve smyslu „Operace jen taktak“.

Ve skutečnosti se tato útočná akce samozřejmě jmenovala jinak, a sice Operace Strážní věž (Watchtower), ale svérázné označení mariňáků jí možná vystihovalo lépe a přesněji. Její cíl byl neobyčejně ambiciózní - v případě úspěchu prorážela díru v japonském tichomořském perimetru a umožňovala Američanům definitivně převzít v Pacifiku bojovou iniciativu - na její přípravu však bylo extrémně málo času.

Začalo to u Midway

Všechno začalo, když japonské císařské námořnictvo utrpělo v červnu 1942, pouhých šest měsíců po Pearl Harboru, šokující porážku v bitvě u ostrova Midway. Americké střemhlavé bombardéry tam zničily Japoncům čtyři ze šesti letadlových lodí, což znamenalo pro zemi vycházejícího slunce těžkou ztrátu a alespoň dočasně to zcela zneškodňovalo japonskou námořní moc.

Byl to důležitý střet. Americké velení se na okamžik chopilo v Tichomoří iniciativy. Jestliže si chtělo tuto výhodu zachovat, a to chtělo, muselo jednat rychle. Vrchní velitel americké flotily, admirál Ernest J. King, proto bleskově chystal plány pro další úder. Když se od leteckého průzkumu začátkem července dozvěděl, že Japonci dobudovávají na okupovaném ostrově Guadalcanal na Šalomounových ostrovech polní letiště, rozhodl se okamžitě zaútočit tam. Mohla být však taková operace vůbec reálná?

Smuteční ceremoniál k uctění památky amerických vojáků, kteří padli v bitvě o Midway
Bitva o Midway zachránila USA. Kdyby rozvědka selhala, mělo by to fatální dopad

„První divize námořní pěchoty sloužila v Tichomoří vůbec poprvé a její velitel, generál Alexander Vandegrift, žádal před zahájením akce alespoň šest měsíců na výcvik. Map Guadalcanalu bylo jen pár stejně jako map nebezpečných vod v Šalomounově souostroví. Když první plán akce uviděl velitel guadalcanského úkolového uskupení, admirál Frank Jack Fletcher, jenom zakroutil hlavou: podle toho plánu měly jeho lodě zůstat u pobřeží, aby doplňovaly zásobami vylodivší se námořní pěchotu, a to znamenalo, že se z nich stávaly sedící kachny na ráně,“ vyjmenovává rizika Operace Strážní věž web amerického Národního muzea II. světové války v New Orleans.

V klidu nebyl ani velitel amerických sil v jižním Tichomoří admirál Robert L. Ghormley. Pociťoval, že na takovou operaci nemá dost logistického zajištění, chyběla mu letadla a netušil, kde najde dost přístavů.

A přesto přese všechno se dne 7. srpna 1942 začali na pláže ostrovů Gaudalcanal, Tulagi a Florida na jižních Šalomounových ostrovech hrnout příslušníci americké námořní pěchoty, jejichž vylodění Japonce dokonale překvapilo.

Přehlídka katastrof

Šokovaná japonská osádka – především stavební jednotky pracující na výstavbě letiště – kladla zprvu jen malý odpor. Námořní pěchota tak rychle dobyla částečně již dokončenou přistávací dráhu a překřtila ji na „Hendersonovo letiště“ či „Hendersonovo pole“ (Henderson Field) na počest leteckého velitele majora Loftona Hendersona, který zahynul hrdinskou smrtí, když vedl jeden z náletů na japonské letadlové lodi v bitvě u Midway. Kolem letiště námořní pěchota rychle zajistila obranný perimetr, aby na ostrově mohla začít přistávat americká letadla. 

Byl to největší úspěch dne. Pak však začala série katastrof, jež vedla v konečném důsledku až k tomu, že se bitva o ostrov protáhla až na šest měsíců. Ani to však Američany o iniciativu nepřipravilo.

Letouny B-25 Mitchell seřazené na palubě USS Hornet. Stroje byly využity při Doolitlově náletu na Tokio, s výjimkou jediného byly všechny zničeny při nouzovém přistání.
Pomsta za Pearl Harbor: Američtí letci dokázali nemožné. Následoval ale masakr

Již 8. srpna stáhl Fletcher své letadlové lodě, protože se oprávněně obával o jejich bezpečnost. Té noci pak dorazily japonské křižníky, jež zasadily americkým námořním silám drtivou ránu u ostrova Savo. Americké námořnictvo přišlo v této bitvě o čtyři těžké křižníky, což byla nejhorší porážka, jakou během druhé světové války poznalo. 

Ztráta křižníků a nedostatečné letecké zajištění vedly k tomu, že námořnictvo muselo pozastavit veškerou dopravu na ostrov. Mariňáci bránící letiště tak zůstali odříznuti od světa, bez přísunu zásob i munice, a přežívali na ukořistěné japonské rýži a sušených rybách. Nepřítel se mezitím vzpamatovával z počátečního šoku a připravoval se na protiúder.

„Celé měsíce viselo všechno na vlásku. Souostroví zažívalo nonstop akci. Téměř každý den připlouvaly americké konvoje, aby na ostrově vylodily muže a materiál, a Japonci každou noc dělali totéž. Jedna velká námořní bitva následovala druhou: dne 24. srpna o ostrov Savo, 11. a 12. října o mys Esperance a dne 26. října o Santa Cruz. Potopilo se tam tolik lodí, až se vodám kolem Guadalcanalu začalo říkat Průliv se železným dnem,“ uvádí americký web.

Boje na souši

Bojovalo se samozřejmě také na souši. Strategickým bodem byl zejména malý výběžek Edson Ridge jižně od Hendersonova letiště, který představoval klíč k této dráze.

Japonská brigáda na něj zaútočila 12. září. Po dva dny se na ostrov ve vlnách valily zástupy japonských pěšáků a po dva dny je izolovaná námořní pěchota odrážela palbou z pušek, kulometů a minometů. Japonci jich ztratili v této zoufale zuřivé bitvě více než 700, mariňáci dalších 135. Výběžek tak získal nové jméno: Krvavý.

Na snímku z křižníku USS Astoria je vidět kouř stoupající ze zasažené letadlové lodi USS Yorktown během bitvy u Midway
V Tichomoří byly nalezeny vraky dvou japonských letadlových lodí

Pěchota ho ale uhájila a díky němu také letiště. Byla to zásadní strategická výhoda pro každodenní vzdušné bitvy. Americká bojová letadla k nim takto mohla startovat přímo z ostrova, zatímco japonská měla nejbližší základnu na více než 800 kilometrů vzdáleném ostrově Rabaul, takže pro boj nad Guadalcanalem jim zbývalo jen několik minut.

K rozhodující bitvě o Guadalcanal nakonec došlo začátkem listopadu, kdy v zuřivém boji ztroskotal poslední japonský pokus rozbombardovat Hendersonovo letiště z moře a vylodit se na ostrově. V prosinci Japonci dobývání ostrova vzdali a začali evakuovat své zbývající síly.