Daniel byl vychováván ve víře, což by nebylo nic špatného. Jenže jeho matka a víra ho vedly k tomu, že sexualita je špatná, že pohlavní styk je špatný, že muži jsou odporní a nechutní, vypráví Daniel Black. „Nahý muž se u nás doma znázorňoval jako něco špinavého a odporného. Toto jsem si nosil v hlavě od dětství jako kluk a svoje tělo nenáviděl. Nesl jsem si, že jsem škaredý a celý špatný. Další, co křesťanství nedovoluje, je osahávání vlastního těla pro vlastní potěšení. Takže v tom pubertálním věku na mě začaly doléhat myšlenky, nejenom že jsem muž, který je odporný, ale ještě k tomu moje tělo dělalo něco, čemu jsem nemohl zabránit.

Kam až Daniela dohnala nenávist k vlastnímu tělu? „Existuje totiž stav, který se jmenuje tělesná dysforie nebo taky dysmorfie. Jde o nenávist vůči vlastnímu tělu, a to z jakýchkoliv důvodů,“ říká.

Patnáctiletý trans Michal si nedávno sáhl na život a po nepovedené sebevraždě skončil na psychiatrii:

Transsexualismus. Ilustrační foto
Nejsem holka, ale kluk. Moje máma to nepřijala, říká Michal. Chtěl se zabít

„Trans lidé zažívají něco podobného, a proto se upínají na tranzici. Tedy změnu pohlaví. Jenže nikdo už neřeší, jestli bude ten člověk z dlouhodobého hlediska šťastný. Změna pohlaví jako pojem je hrozně zavádějící. Tito lidé do sebe perou opačné hormony, které následně upravují původní tělo sekundárními pohlavními znaky, aby se podobalo více tomu opačnému pohlaví, následují plastické operace. Z mého pohledu se nejedná vyloženě o změnu pohlaví, protože to pohlaví se nemění. Mění se jen vzhled těla,“ vysvětluje Daniel Black.

V podcastu také uslyšíte, jak Daniela ovlivňovali svědci Jehovovi, proč bylo doma nahé mužské tělo vnímáno jako něco odporného, jak se k transsexualitě staví sexuologové nebo to, jak vypadají genitálie po tranzici.


Nahrává se anketa ...

Nový díl si můžete poslechnout vždy od pátku na www.denik.cz. Vaše příběhy, dotazy nebo náměty můžete posílat na mail: bohumila.cihakova@denik.cz.