Vy se už dlouhé roky pohybujete v novinářském prostředí jak v Německu, tak v Česku, loni jste získal Česko-německou novinářskou cenu. Když porovnáte situaci tištěných deníků, je německá lepší?
I v Německu samozřejmě klesá prodaný náklad tištěných deníků, ale když se podíváme na celkový obraz, je tam situace deníků o dost lepší než v Česku.
Bylo by v Německu přestavitelné, že by vláda zvýšila v současné situaci zdanění tištěných deníků a uvalila na ně jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty, jak zní návrh z díly ministra financí Zbyňka Stanjury?
To si představit neumím. Tištěné deníky byly, stejně jako celá kultura, zařazeny už před mnoha lety do sedmiprocentní snížené sazby zdanění (Fialova vláda navrhuje pro deníky v České republice daň 21 procent, nejvyšší v EU – pozn. red.). A to je něco, na co se se ani v těch finančně nejsložitějších časech, tedy ani v současnosti, nesahá. Panuje na tom shoda napříč německými parlamentními stranami. Tištěné deníky jsou brány jakou součást kultury obecně, které stát poskytuje podporu i oním nízkým zdaněním. Tak k tomu německá politická reprezentace už skutečně desítky let přistupuje a nic se na tom nemění.
A je tomu skutečně tak? Je dodnes součástí německé kultury, že si k víkendové snídani vezmou Němci ta objemná víkendová vydání novin a čtou si v nich?
Ano, to tak pořád je. U generace Němců nad čtyřicet let, samozřejmě spíš u střední třídy, opravdu patří čtení novin, zvláště o víkendu, k trvajícím rituálům. Víkendová vydání německých deníků se stále i velmi slušně prodávají. Výrazně lépe, než v běžném pracovním týdnu.
close
info
Zdroj: se svolením Steffena Neumanna
zoom_in
Oceňovaný novinář Steffen Neumann
Pořád jsou to ta objemná mnohastránková vydání, jak si je člověk pamatuje z devadesátých let, nebo noviny prošly redukční dietou?
Už jsou o něco tenčí, došlo k redukci počtu stránek a rubrik, už to nejsou ta velmi objemná vydání. Ale stále je to mnohem více stránek, než kolik mají víkendová vydání českých deníků a je tam stále mnoho velmi kvalitních článků a materiálů.
close
info
Zdroj: Deník
zoom_in
Češi budou od ledna platit nejvyšší daň na tištěné noviny a internetové předplatné v EU. Místo stávajících deseti procent nově zaplatí 21 procent. To v situaci, kdy evropské vlády v rámci boje s dezinformacemi uplatňují na tisk nulovou či symbolickou sazbu (5 až 8%). Deník proto na léto nachystal seriál s provokativním názvem Konec novin?, ve kterém čtenářům představuje některé zajímavosti ze zákulisí mediálního prostředí a vyvrací mýty, které se s výrobou novin objevují. Všechny díly najdete postupně na adrese denik.cz/noviny.
Je v německých médiích, včetně deníků, výrazně rozsáhlejší zpravodajství z Evropské unie? Berou ho média jako něco, co je už součástí i domácí politiky, a proto mu věnují i odpovídající zájem?
Tak daleko, aby to bylo bráno stejně jako domácí politika, to ještě ani v Německu není. Ale zprávy o Evropské unii a dění v ní jsou v německých médiích daleko častější než v Česku. Je normální, že velká média mají v Bruselu své korespondenty a například i zprávy o dění v Evropském parlamentu jsou v médiích poměrně časté.
Co je hlavním tématem německých médií v posledních měsících? Je to, podobně jako v Česku, válka na Ukrajině?
Tady si myslím, že to je naopak, že v Česku se válce na Ukrajině věnuje větší, skutečně každodenní, pozornost, než je to v Německu. Česká média jsou také v pohledu na vývoj války optimističtější než německá.
Co tedy německé deníky dnes řeší především?
Hodně se tady řeší budoucí zákaz vytápění fosilními palivy, především střet mezi plány vlády a ekonomickou realitou. Zda na to lidé budou mít a také, zda bude dost firem a odborníků, kteří to budou schopni provést. Protože i v Německu máme nedostatek řemeslníků.
A v politice?
To je jednoznačně nárůst popularity Alternativy pro Německo (AfD) a toho, jak se k tomu postavit.
