Pavel si za kontrolou ruských komunit stojí. Jsme v hybridní válce, připomněl

„Pokud ji definujeme v duchu naší teorie, kdy dělíme jasně období míru, krize a války, tak v přímé válce s Ruskem samozřejmě nejsme. Pokud ji ale vnímáme jako prostředí, ve kterém dnes probíhá informační válka, hybridní válka, pak v podstatě v této válce s Ruskem jsme,“ vysvětlil Petr Pavel.

Připomněl také, že Rusko už dávno otevřeně označilo celý Západ včetně Česka za nepřítele a opakovaně vyhrožuje použitím jaderných zbraní. „Rusko proti nám vede velice intenzivní dezinformační kampaň a proti naší zemi spáchalo i státem řízený teroristický akt,“ konstatovala hlava státu s odkazem na výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. 

Petr Pavel hodnotil 100 dní ve funkci: Nastartoval jsem směr, kterým půjdu dál

Pavel v unikátních debatě Deníku proto zopakoval své nedávné výroky o tom, že je potřeba věnovat větší pozornost ruské komunitě, která v tuzemsku žije a z níž může část lidí aktivně spolupracovat s kremelským režimem. V minulých dnech si za to prezident vysloužil kritiku nejen doma, ale také přímo v Rusku, kde státní představitelé jeho slova dezinterpretovali a Rusy žijící v Česku straší zprávami o tom, že je chce poslat do koncentračních táborů. Prezident to kategoricky odmítl.

„Neznamená to, že naše tajné služby budou špiclovat každého jednotlivého ruského občana nebo že bych uvažoval o nějaké internaci, to jsem ani slovem nezmínil,“ upřesnil Pavel. „Měli bychom ale sledovat, co se v ruských komunitách děje, zda se tam nedějí aktivity namířené proti zájmům naší země. A samozřejmě také oddělit Rusy, kterým záleží na dobrých vztazích se Západem, od těch, kteří stále podporují válku na Ukrajině včetně zásahů proti civilním cílům,“ doplnil. 

Ukrajina do NATO teď nemůže

Ve dnech 11. a 12. července proběhne v litevském Vilniusu summit členských zemí Severoatlantické aliance. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už odmítl spekulace, že by zde měla Ukrajina dostat pozvánku do NATO. Podle prezidenta Pavla je to jediný možný krok, který podle něj chápe i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.

Vývoj rozpočtu mě znepokojuje, uvedl Pavel. Vládu zkritizoval i za komunikaci

„Zelenskyj žije v naprosté realitě. Vnímá, že když jeho země čelí válce, nemůže dostat pozvánku. Zároveň se mu ale dostalo ujištění, že členské země NATO berou budoucí členství Ukrajiny velmi vážně,“ poznamenal.

S prázdnou ze summitu Ukrajina odejít nemá. Podle sdělení prezidenta dojde k tomu, že bude přijat dlouhodobý plán na přijetí Ukrajiny, bude povýšena komise NATO-Ukrajina na radu, což má status Ukrajiny jako země zvednout. „Dojde také k debatě o konkrétních bezpečnostních garancích pro Ukrajinu. Myslím, že ve stávající situaci je to maximum možného,“ dodal Pavel.