Dary už evidujeme, kauza Mynář se opakovat nebude, řekl prezident Pavel

Podle serveru Seznam Zprávy bývalý kancléř Vratislav Mynář vybral z hradního skladu darů šperky a další cenné zboží za zhruba půl milionu korun. Neexistují ale doklady, kde tyto předměty následně skončily.

Co o tom Petr Pavel ví? „Detaily k tomu nemám, ale pokud tam bylo jakékoli protiprávní chování, budeme se jím intenzivně zabývat, což koneckonců děláme od počátku převzetí Kanceláře. Všechny nestandardní věci jsou předmětem šetření. Týká se to nejenom darů, ale i medailí a dalších věcí. Hned po nástupu jsme vypracovali novou směrnici pro nakládání s dary, které jsou přísně evidovány. Nejen ty, které dáváme my, ale i ty, jež dostávám já nebo moje žena. V darech je nyní naprosto jasný přehled,“ ujistil prezident.

Petr Pavel exkluzivně o kauze Mynář:

Lidová strana zřejmě nemá odborníky

Prezident Pavel se v úterý sešel s kandidátem na ministra zemědělství Markem Výborným, který se tomuto resortu nikdy nevěnoval. Měl by být ministr odborník, nebo hlavně výrazná politická figura?

Pavel si za kontrolou ruských komunit stojí. Jsme v hybridní válce, připomněl

„Kdybychom žili v ideálním světě, měl by to být odborník a k tomu zdatný politik. A vládní, ale i opoziční, strany by měly odborníky na všechny ministerské funkce. V ideálním světě však nežijeme. Pokud adept na ministra alespoň částečně rozumí problematice daného resortu a navíc je výrazným stranickým politikem, je to v pořádku. Někdy se to ale nepovede. V tomto případě lidová strana zřejmě nemá tolik odborníků na zemědělství, aby mohla splnit obě podmínky. Marek Výborný bude nominantem na ministerstvo, jehož problematiku nemá jako svoji hlavní odbornou náplň, je ale zkušeným politikem a manažerem, i lidsky v těžké osobní situaci prokázal, že je člověkem se srdcem na správném místě. Takže jsou tu předpoklady, aby správu resortu vykonával dobře. Ministr se samozřejmě opírá o odborníky, nemůže spoléhat jen sám na sebe,“ sdělil Pavel.

Pirátský problém s Blažkem

Nejde ovšem o jedinou vládní starost. Piráti na svém celostátním fóru přijali usnesení, podle něhož ministr spravedlnosti Pavel Blažek představuje ohrožení důvěry ve spravedlnost a právní stát i plnění cílů programového prohlášení. Mohou v takové situaci zůstat součástí koalice, nebo Blažek ministrem spravedlnosti? „Předpokládám, že nejprve dojde v rámci pětikoalice k jednání, aby si tyto problémy vydiskutovala a pak přišla se stanoviskem navenek. Určitě není žádoucí, aby se vládní koalice rozhádala, protože to by nikomu neprospělo,“ řekl Pavel.

Vnímá on sám Pavla Blažka jako ohrožení právního státu? „Pokud by se zmiňovaná podezření prokázala, jsou důvody o tom vážně debatovat. Situaci ale nevnímám jako vyhrocenou. Počkám, až bude na stole víc faktů,“ uzavřel toto téma.

Nejde o délku školní docházky

U příležitosti 205. výročí založení Národního muzea prezident pronesl apelativní projev, v němž zdůraznil potřebu kvalitního vzdělání, investic do vědy a výzkumu. Moderátorku zajímalo, zda sleduje diskuzi o změně školského systému, v němž by mělo dojít k prodloužení povinné školní docházky například tak, že by základní škola trvala osm let a další dva roky by se přesunuly na všeobecně vzdělávací větev střední školy.

„Nedávno jsem měl jednání s panem ministrem Bekem, bavím se o tom s odborníky. Vzdělávání, vědu a výzkum považuji za jednu z klíčových priorit, pokud má naše země držet krok s nejvyspělejšími státy v Evropě a ve světě. Tuto ambici bychom mít měli, neboť k tomu máme všechny předpoklady. Avšak debata o tom, zda má základní škola být osm let, případně osm plus dva, je jen dílčí problém. Měli bychom se na to dívat jako na komplex. Proto bych spíš očekával debatu o Strategii vzdělávání 2030, která představuje dokument, na němž se shodla většina odborníků. Bohužel jsme ve skluzu s jeho implementací. Myslím, že bychom se k tomu komplexnímu pohledu měli vrátit,“ míní hlava státu.

Akutní nedostatek míst na středních školách se musí vyřešit do září, řekl Pavel

Moderátorka podotkla, že Česko je specialistou na nekonečné debaty o všem včetně vzdělávacího systému, ale v podstatě se pořád točí kolečka původního školského systému. Nemělo by se přestat mluvit a konečně něco rozhodnout? „Především by bylo dobré vyndat ze šuplíku strategický dokument, oprášit ho, případně aktualizovat a pak si na úrovni říct, že vzdělávání je skutečně jedna ze zásadních priorit. A pak začít činit potřebné kroky a nevymýšlet iks dalších projektů, které v dokumentu nejsou a možná by ho spíš rozkolísaly, než aby vedly k jeho realizaci. Hlavně musíme začít, protože opatření, jež přijmeme dnes, vstoupí v platnost během několika let a efekty přijdou ještě později. Čas běží a my si nemůžeme dovolit luxus čekat na úplnou shodu na všech detailech,“ pravil Pavel.

Výdaje na školství a vědu se nemají krátit

Co říká tomu, že v rámci úspor se má v rozpočtu na příští rok škrtat právě v těchto kapitolách, třicet miliard ve školství, deset ve vědě a výzkumu? „To považuji za odklon od vytčených priorit. Úskalí je možná v tom, že jich máme příliš mnoho. V současné situaci bychom si měli sednout a stanovit si čtyři pět klíčových priorit a těm věnovat maximální pozornost i investiční úsilí. A u ostatních ho utlumit. Pokud toho nebudeme schopni, budeme tříštit pozornost, a to podstatné nám bude unikat,“ uvedl.

Podle nového prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka má Česká republika zhruba rok na rozhodnutí o strategických investicích typu dopravní, energetické, datové infrastruktury či umělé inteligence. Pokud je neuděláme, do deseti let podle něj narazíme do zdi a staneme se skanzenem Evropy, protože svět okolo nás nám ujede.

Prezident Petr Pavel o vládních škrtech v rozpočtu na školství a vědu:

Soustřeďme se na několik priorit

Má prezident ambici pomoci ve vytipování a soustředění se na tyto strategické cíle? „Je to jedna z rolí, kterou jsem definoval jako důležitou a do níž bych se opravdu chtěl pustit s velkou vervou. Vnímám, že v naší zemi je množství směrů, v nichž toto přesvědčení krystalizuje. Mohl bych tyto body pospojovat do jednoho proudu a dát jim více viditelnosti a váhy. Zdeněk Zajíček je jedním z lidí, s nimiž se v této věci názorově shodnu. Nedávno jsem byl na konferenci Ekonomická transformace II, jejímž nejviditelnějším představitelem je Martin Vohánka. Mluvil jsem s řadou lidí, kteří už delší dobu prosazují vizi pro Česko. Máme spoustu dobrých myšlenek a já se pokusím je vbrzku všechny pospojovat a navrhnout postup, kterým bychom se mohli vydat,“ ujistil prezident Pavel.

Moderátorka podotkla, že pak by mohl naplnit přání ze svého projevu v Národním muzeu, kde řekl, že po pěti letech v úřadu by si chtěl potvrdit, že jsme společností, která se nevzdává svých cílů jen proto, že se jí předem zdají nedosažitelné.

Ukrajina do NATO až po válce

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg potvrdil, že během summitu ve Vilniusu Ukrajina nedostane pozvánku do Severoatlantické aliance. Nebude to pro Volodymyra Zelenského zklamání? „Myslím, že ne. On i další ukrajinští politici žijí v realitě, mnohem brutálnější, než si dokážeme představit. Vnímají, že v době války nemohou dostat pozvánku do NATO, protože země, která je ve válečném konfliktu, do této organizace vstoupit nemůže. Zároveň se mu z mnoha stran dostalo ujištění, že budoucí členství Ukrajiny v NATO jeho členové berou velice vážně. Bude přijat dlouhodobý plán pro podporu Ukrajiny, současná Komise NATO-Ukrajina bude povýšena na Radu. A budeme debatovat o konkrétních bezpečnostních garancích pro Ukrajinu. Ve stávající situaci je to maximum možného. V okamžiku, kdy bude ukončena válka, by měl začít proces přístupu Ukrajiny do NATO,“ konstatoval Pavel.

Prezident Petr Pavel o vstupu Ukrajiny do NATO i ruské hrozbě:

Nikoli špiclování Rusů, ale monitorování komunit

Velkou pozornost vzbudil Pavlův rozhovor pro Rádio Svobodná Evropa, kde řekl, že ruští občané žijící na Západě by měli být monitorováni tajnými službami. Zvolil příklad z 2. světové války, kdy byli Japonci žijící v USA nejen sledováni, ale také internováni. A patří to k temným skvrnám americké historie, za niž se později Američané omluvili a zaplatili i finanční satisfakci. Petr Pavel to dal do souvislosti s tím, že to „jednoduše byla cena války“.

Slovo pro Fialu, Pavla i Babiše. Debaty Deníku propojují Čechy s politikou

Jsme s Ruskem ve válce? „Pokud válku vnímáme podle teorie, která jasně odděluje období míru, krize a války, tak v přímé válce s Ruskem samozřejmě nejsme. Ale definujeme-li ji jako prostředí, v němž probíhá informační a hybridní válka, pak v ní jsme. Rusko nás prohlásilo za svého nepřítele, otevřeně vyhrožuje západním zemím nejen vojenskými opatřeními, ale použitím jaderných zbraní, a vede proti nám intenzivní dezinformační kampaň. Proti naší zemi Rusko spáchalo státem řízený teroristický akt. Je proto celá řada dobrých důvodů, abychom byli obezřetní ve vztahu k ruské komunitě žijící v naší zemi,“ řekl.

Podle něj by bylo velice krátkozraké, kdybychom ruské komunitě v duchu všeobecné rovnosti nevěnovali větší pozornost. „To ale neznamená, že naše tajné služby budou špiclovat každého jednotlivého ruského občana, nebo že bych dokonce někdy uvažoval o nějaké internaci. Ani slovem jsem něco takového nezmínil, a ani jsem neřekl, že opatření, k němuž tehdy Američané přistoupili, schvaluji. Jen jsem poznamenal, že to nebylo poprvé, kdy v historii k nějakým omezením došlo. A my bychom měli sledovat, co se v ruských komunitách děje, zda v nich náhodou neprobíhají aktivity směřující proti našim zájmům, a také oddělit Rusy, kteří jsou jednoznačně proti putinovskému režimu a záleží jim na dobrých vztazích se Západem od těch, kteří, přestože na Západě žijí, stále podporují válku na Ukrajině a dokonce i zásahy proti civilním cílům,“ uzavřel Petr Pavel pátou debatu Deníku.