Přesná data o domácnostech s „dospělými dětmi“ zpracoval Český statistický úřad na základě každoročního výběrového šetření EU-SILC (Statistics on Income and Living Conditions). „Dospělé děti“, pokud s rodiči zůstávají, žijí nejčastěji ve dvoučlenných domácnostech.

„Dítě do 24 let se nachází v 9,9 procentech dvoučlenných domácností, ve 4,3 procentech případů se pak jedná o společné bydlení a hospodaření zpravidla ekonomicky aktivního dítěte staršího 45 let s rodičem,“ vypočítává Marie Korychová z oddělení sociálních šetření ČSÚ. V obou typech domácností se jedná většinou o soužití matka a syn.

Bydlení v Praze. Ilustrační snímek
Nedosažitelné vlastní bydlení? Češi na něj vydělávají přes 15 let, nejdéle v EU

Dospělé děti se nacházejí i v tříčlenných nebo vícečetných domácnostech. Vícečetné domácnosti tvoří jen asi 3,6 procent celkového počtu domácností, z nichž mezigenerační bydlení tvoří téměř čtvrtinu. „Z vícečlenných domácností zaujímají největší podíl (77 procent) domácnosti s pěti členy tvořené dvěma rodiči a třemi dětmi. Zbylých 23 procent připadá na ostatní typy domácností, nejčastěji se jedná o třígenerační domácnosti jako například úplnou rodinu s dítětem/dětmi doplněnou o prarodiče,“ doplňuje Korychová. 

Důvod, proč zůstávají mladí bydlet s rodiči, ale není jen o pohodlí, jak se často traduje. Spíše než touha po stále plná ledničce a naklizeném pokoji od maminky za tím stojí fakt, že mladí nemají žádnou jinou alternativu. Problematice bydlení mladé generace se dlouhodobě věnují vědci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Podle jejich výzkumu za rok 2021 více než padesát procent oslovených uvedlo jako důvod delšího bydlení u rodičů horší dostupnost vlastního bydlení. A to nejen v osobním vlastnictví, ale také toho nájemního.

Češi dávají přednost životu ve vlastním domě či bytě. Například v Praze je ale výhodnější pronájem
Bydlení ve vlastním? Češi ho preferují, v Praze i Brně se ale vyplatí nájemné

Že u rodičů zůstat nechtějí, potvrzuje i průzkum České spořitelny, který pro ni zpracovala agentura Ipsos. Zkoumala názory lidí ve věku 24 až 36 let. Více než tři čtvrtiny mladých,78,8 procent, kteří bydlí v nájmu nebo u rodičů, chce v budoucnu požádat o hypoteční úvěr. Zároveň 41 procent respondentů jako překážku, proč tak ještě neučinili, nedostatek vlastních financí při žádosti o hypotéku. Ke stejnému závěru dospěl i průzkum, který si nechala v červnu zpracovat Stavební spořitelna České spořitelny.

Nedosažitelný sen? 

„Vlastní bydlení je stále snem většiny Čechů, a to i přes dramaticky sníženou dosažitelnost bytů či domů způsobenou malou nabídkou a růstem cen nemovitostí i zvýšením úrokových sazeb hypoték. Podle našeho průzkumu chce bydlet ve vlastním 9 z 10 Čechů, jinými slovy jen deset procent z nás po něm netouží,” říká Libor Vošický, předseda představenstva společnosti.

Drahota a nedostatek nájemních bytů, které teď panují, trend jen potvrzují. Po covidu se navíc jedná o globální záležitost. Počty dospělých žijících v rodičích se zvedají nejen v Evropě, ale také za oceánem, ve Spojených státech. Podle studie Pew Research Center se za posledních deset let podíl mezigeneračního soužití navýšil o 18 procent. 

Kdy se odchází od rodičů v Evropě?
Podle Eurostatu žije s rodiči asi 28 procent dospělých Evropanů. Průměrný věk odchodu od nich je ve státech Evropské unie 26 let. Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou ale obrovské. Až hluboko po třicítce odchází z domu rodičů Malťané. Naopak do svého odchází nejdřív obyvatelé Švédska, Dánska a Lucemburska, krátce po dvacátých narozeninách.