Fuchsiáři Jana a Pavel Suchardovi
Jana, bývalá učitelka v mateřské škole, totiž propadla kouzlu květin, a to ovlivnilo její další život. Za všechno prý může manžel Pavel, který v roce 1996 přinesl domů k Suchardům první fuchsii. Ve své ženě tak zasel semínko lásky k něžným a citlivým květinám, které Jana Suchardová dnes opečovává pod hradem Bradlec na Novopacku.
close info Zdroj: Deník/ Iva Kovářová zoom_in
„Pak mě oslovila výstava v Liberci, kde jsem si koupila asi deset druhů. Tak jsem začínala,“ popisuje svoji vášeň fuchsiová dáma. Dnes má 610 kultivarů, u kterých si ze sedmdesáti procent pamatuje jejich cizokrajné názvy.
close info Zdroj: Deník/ Iva Kovářová zoom_in
První fuchsií byla Achivement, dnes je královnou jejího srdce Whiteghs Pearl, Lady Boothy, favoritem je také Brevis Karna i Playboy. O každé vypráví s láskou a zaujetím.
close info Zdroj: Deník/ Iva Kovářová zoom_in
Trpí, když je horko a tanečnice, jak se barevným kráskám přezdívá, chřadnou. Je nešťastná, když je trápí nemoc. Denně je opečovává nejméně tři hodiny: zalít, vyštípat, prohlédnout. Ale paní Jana času věnovaného květinám nelituje.
close info Zdroj: Deník/ Iva Kovářová zoom_in
„Dávají mi radost, těším se z jejich krásy, miluji je pro jejich barevnost, pestrost, jak jsou veselé,“ vypráví a v očích ji tančí barevná světýlka. Popisuje talířovky, trčavky, buchty nebo mrňousky. Řeč je o tvaru květů, barevná škála se pak pohybuje od bíle po růžovou, červenou, fialovou až černou.
close info Zdroj: Deník/ Iva Kovářová zoom_in
Pěstitelka se pak přiznává, že se jí o fuchsiích i zdává. „Vidím ji úplně živě, kanárkově žlutou v kombinaci s kobaltově modrou. To by byla nádhera,“ přivírá oči a popisuje vytouženou fuchsku.
close info Zdroj: Deník/ Iva Kovářová zoom_in
Manžel Pavel, vyučený zahradník, pomáhá s péčí o zahradu, kde celkem roste a rozkvétá na dva tisíce nejrůznějších květin a keřů. Na starosti má ale také stádo koz, oveček a oslici Aničku.
close info Zdroj: Deník/ Iva Kovářová zoom_in
Navíc Suchardovi vlastními silami zrekonstruovali podle starých technologických postupů svoji roubenou chaloupku. Za vším stojí hodiny a hodiny nikdy nekončící práce.
close info Zdroj: Deník/ Iva Kovářová zoom_in