Sotva skončí pátá hodina online výuky, už se Tomáš těší na chatování s kamarády. Od počítače se kromě oběda neodlepí osm hodin. Jako mnoho jiných dětí. Dá se mluvit o závislosti?

Odpovědi zatím nedávají vědecké studie ani průzkumy. V dotazníkovém šetření k prevenci rizikového chování během druhé vlny pandemie se k tomu vyjádřila zhruba desetina z 1778 zapojených základních a středních škol. „Jednoznačně se ukázalo, že děti tráví v online prostoru hodně času, ale většina škol nemonitorovala, jak se tento jev odráží v jejich psychice,“ sdělila Deníku Kateřina Lukavská, spoluautorka studie a odbornice na digitální závislosti.

Na prvním stupni pouhá čtyři a na druhém devět procent škol zachytilo nezdravou vazbu dětí na počítač. „Přitom už před koronakrizí bylo rizikem závislosti na internetu ohroženo osm procent adolescentů, což je hodně. Signály ze světa ukazují, že tato čísla půjdou kvůli dlouhodobé karanténě strmě nahoru,“ dodává Lukavská z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Tikající bomba

Zároveň připouští, že neexistují prověřené návody, jak se tomu postavit. „Jisté je, že tvrdé zákazy nefungují. Děti je nutné systematicky učit, jak digitální technologie používat správně a regulovat čas. Rodiče jsou v tom málo efektivní, protože často s tím sami mají problém,“ uvedla Lukavská.

I proto by měli být finančně a prestižně posíleni školní metodici prevence. Psycholožka upozorňuje i na to, že se velmi podceňuje online pornografie: „Jde o tikající bombu. Výzkumy ukazují, že ji děti začínají sledovat ve třinácti letech, takže se o sexu učí z pornografických webových stránek, jimiž se formuje jejich postoj k tělu, sexu, vztahům.“

Ředitel prachatické organizace Portus a garant programů primární prevence závislostí Petr Šmíd Deníku řekl, že neuropsycholog Manfred Spitzer, který „vyděsil“ část rodičů svojí knihou Digitální demence, ve druhém díle popisuje, že počítačová závislost je vratná. „Pokud dítě změní prostředí a začne se věnovat sportu nebo divadlu, zbaví se jí,“ řekl Deníku. Budou ale případy, kdy se to nepovede.

Zpětný efekt

„Potíž je v tom, že závislost na technologiích není v ČR uznanou diagnózou, existuje jen herní porucha,“ říká Šmíd. Dětem, které například jeví abstinenční příznaky, mohou pomoci poradny pro nelátkové závislosti.

„Ukazuje se, že efektivita distanční výuky je malá a děti se během ní věnují jiným činnostem. Šest vyučovacích hodin online nedává žádný smysl,“ míní. Virtuální droga navíc snižuje emoční inteligenci, ale i tady funguje zpětný efekt. „Když člověka odpojíte od technologií a vsadíte do kolektivu, už po 48 hodinách získává zpátky původní schopnosti a návyky,“ optimisticky uzavírá Šmíd.