Středoškoláci bojují s depresemi. Pomoci by mohly další volné dny

Duševní zdraví současných dospívajících se v Evropské unii už několik let rapidně zhoršuje a stoupá počet jejich sebevražd. Ještě před pandemií a válkou na Ukrajině se podle Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) s depresemi potýkalo šestnáct procent evropské mládeže, poslední turbulentní roky číslo ještě zvýšily.

Apely odborníků, aby ke zlepšení situace přispěly i politické kroky a větší pozornost na prevenci, doplňují i aktivity samotných dospívajících. Česká středoškolská unie navrhuje, aby se na středních školách zavedlo duševní volno.

České děti trápí deprese a úzkosti. Věnuje se jim méně psychiatrů, než je třeba

Figurovalo by jako volné dny samostatně vedle prázdnin nebo ředitelských volen. „Studenti potřebují odpočívat také duševně, psychická stránka není méně důležitá než ta fyzická. Deprese a úzkosti jsou obtíže stejně závažné, ba i více než například chřipka nebo zlomená noha, i když nejsou na první pohled vidět a nemusí se tak jasně projevovat,“ zdůvodnil požadavek předseda České středoškolské unie Ondřej Nováček.

Pokud se studenti cítí nemocní nebo jsou zranění, jsou z hodin běžně omluveni a zůstávají doma. Zdravotní důvody by měly obsáhnout i deprese nebo úzkosti, podle středoškoláků je ale kvůli jejich neviditelnosti, na rozdíl od chřipky nebo zlomené nohy, důležité vyčlenit zvláštní čas. „Každý žák by měl mít možnost vzít si alespoň tři dny duševního volna na pololetí, bez nutnosti prokázání odborným posudkem,“ navrhl Nováček. 

Co je duševní onemocnění a jako ho rozpoznáme?

Praxe už funguje v zahraničí, například v americkém státě Oregon a Velké Británii. Jako ideální počet dní dle zkušenosti ze zahraničí vidíme pět dní na pololetí, nutno ale podotknout, že se jedná o možnost, kterou plno žáků jistě plně nevyužije,“ podotkl předseda studentské organizace.

Křehká psychika

Mezinárodní medicínský magazín The Lancet loni publikoval článek o mentálním zdraví adolescentů v Evropské unii. Úzkosti a deprese jsou podle medicínských závěrů jedněmi z pěti nejčastějších zdravotních komplikací, kterými populace ve věku 15 až 29 let trpí.

Řežou se, pomýšlejí na sebevraždu. Léčit psychicky nemocné děti ale není kde

Podle zprávy UNICEF o mentálním zdraví dětí a mládeže z roku 2021 pozorovali lékaři duševní poruchy včetně depresí a úzkostí u 16,3 procenta evropské mládeže ve věku od 10 do 19 let.

Statistiky zúžené na Česko nejsou přívětivější a podle odborníků se ještě zhorší. Zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, a to nejen kvůli tomu, že se jedná o relativně blízký konflikt, ale také kvůli příchodu uprchlíků s traumaty.

Jaké jsou varovné signály deprese a úzkosti?

„Přibližně jedno ze sedmi dětí se potýká s psychickými problémy. Duševnímu zdraví ve školách přitom donedávna nebyla věnována přílišná pozornost. Válka na Ukrajině však tuto potřebu zvýraznila – od začátku války přišlo do českých základních škol téměř čtyřicet tisíc dětí z Ukrajiny. Kromě traumat spojených s válkou a nedobrovolnou migrací se navíc tyto děti potýkají s jazykovou bariérou – pouze deset procent dětí se domluví v běžných situacích. I z těchto důvodů se prakticky neúčastní volnočasových aktivit,“ vysvětlil ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Konkrétní návrh resort neobdržel

Česká středoškolská unie o svých závěrech a nápadech pravidelně komunikuje se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Návrh na duševní volno zatím podle sdělení resortu zůstává v teoretické rovině, přímý podnět k jeho zavedení zatím neobdržel a ani návrh nijak dál nezpracovává. Duševní zdraví žáků a studentů ale ministerstvo nepodceňuje.

České děti mají bolavou duši. Psychoterapii však rodiče věří jen málo

„Podněty, že není v této oblasti vše v pořádku, MŠMT velmi silně vnímá. Stav není zapříčiněn jen dobou covidovou, ale i dnešní společensko-politickou atmosférou, která na mladé lidi klade významné nároky,“ shrnula stanovisko resortu mluvčí Aneta Lednová.

„MŠMT vidí jako jednu z nutných cest, na které také pracuje, posílit podpůrné pozice ve školách – posílit roli výchovného poradce a metodika prevence, rozšířit počty školních psychologů a sociálních pedagogů a zkvalitnit programy zaměřené na primární prevenci,“ doplnila mluvčí.