Dnešního jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro guvernéra Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vyprší mandát. Novým guvernérem se stane člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.

"Zvýšení úrokových sazeb je reakcí na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice," uvedl Rusnok. Další kroky se podle něj budou odvíjet od přicházejících nových informací a nových prognóz ČNB ohledně dalšího vývoje ekonomiky. Rada ČNB zároveň informovala, že považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci aktuální květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb.

Deník uspořádal v spolupráci s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou debatu na téma nájemní bydlení.
Vlastní byt je pro mnohé nedosažitelný. Pomoci mohou družstva i bytový fond měst

Česká koruna ihned po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala a k euru se stabilizovala kolem 24,68 Kč za euro.

Za rizika rada ČNB považuje vyšší růst cen doma i v zahraničí, prudké zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska, slabší kurs koruny, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a vývoj rozpočtové politiky. Nejistotami jsou podle guvernéra další vývoj války na Ukrajině a budoucí nastavení úrokových sazeb v zahraničí.

Rusnok zároveň dnes informoval, že rada rozhodla ponechat svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí proti oslabování koruny. "Cílem intervencí je nepřipustit nežádoucí oslabování kurzu, a to se daří. Když se podíváte na kurzy podobně situovaných měn, tedy polského zlotého nebo maďarského forintu, tak ty více či méně oslabují. Jde nám o to nemít zde další zdroj inflace, tedy ten který prochází dovozem," uvedl.

Svaz průmyslu a dopravy rozhodnutí kritizuje

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí. "ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie. Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání," uvedl.

Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. "V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky," uvedl.

Řešením pro lidi, kteří na vlastní byt nedosáhnou, může být bydlení v nájmu
Desetitisícům lidí vyskočí splátky hypotéky. Pocítí to i střední třída

Zvýšení úrokových sazeb kritizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. "Další navýšení úrokových sazeb ze strany ČNB představuje pro firmy další náklady na financování a rozhodně jim nepomáhá," uvedl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Úrokové sazby u nových úvěrů nefinančním podnikům dosáhly podle něj už v dubnu sedmi procent, což je nejvíce v měření statistik ČNB od roku 2004 a v důsledku nynějšího rozhodnutí bankovní rady dále porostou.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na šest procent.