Škůdce je podle oficiální definice živočich, který jakýmkoli způsobem vadí člověku v jeho činnosti. Věda zabývající se přemnožováním (gradacemi) škůdců se nazývá gradologie. A s kým mají gradologové poslední dobou největší práci? Přední příčku zaujímá kůrovec, který systematicky ničí naše lesy a opatření proti jeho šíření jsou mu, zdá se, pro smích.

Kůrovci jsou brouci, kteří se vyvinuli už na konci druhohor a dnes patří se šesti tisíci druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu. Vyskytují se po celém světě, v lýku i ve dřevě naprosté většiny stromů a také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech mangrovů.

V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Základem úspěšné obrany je včasné nalezení všech napadených stromů a následné přednostní těžení kůrovcem napadeného dřeva. Za asanaci ovšem nelze považovat pouhé vyvezení napadeného dříví z lesa, protože kůrovec je dobrý letec a do lesa se vrátí.
Asanací se rozumí jak odkorňování stromů, které je účinné ve stadiích vývoje larvy a kukly, tak chemické postřiky, které nemají z hlediska vývojového stadia omezení. 

Jak vypadá kůrovec?

Na počátku rojení lze množství kůrovců, a tím i napadených stromů snížit také pomocí odchytů kůrovců do lapačů. Podstatnou radou je i fakt, že v situaci kůrovcové kalamity na významné části území střední Evropy a nedostatku pracovníků a technologií není efektivní soustředit kapacity na těžbu sterilních kůrovcových stromů. Těžbu smrků, které již nemají kůru, lze odložit do konce roku 2022. Prioritou má údajně být provedení těžby a asanace stromů, kde se kůrovci ještě vyskytují a hrozí jejich vyrojení.

Kůrovec se nedá zastavit

Podle Ruperta Seidla z Institutu lesnictví vídeňské univerzity BOKU bude rozpad lesů v budoucnu růst a nebudeme schopni jej kontrolovat. „Navrhuje přehodnotit pravidla, která vedou k nutnosti okamžitého zalesnění. Proč totiž zalesňovat smrkem na místech, kde umírá? Je lepší vysadit stromy ve vhodné druhové skladbě za čtyři roky než smrky nyní. Inženýrský přístup kontroly a dohledu v lesích používaný v současném lesnictví už nebude fungovat, prohlásil. Přidal se k němu i docent Tomáš Hlásný z České zemědělské univerzity, který blíže představil analýzu opatření proti rozpadu lesů, na které rok pracoval široký mezinárodní tým.

„Nevyužili jsme účinně posledních dvacet let, kdy byly již známé dopady změny klimatu i problémy spojené s pěstováním smrků. Kalamity kůrovců, které dříve byly ojedinělé a geograficky rozptýlené, budou v budoucnu suchem synchronizovány na ploše stovek kilometrů a nebudeme schopni je zvládat. Postupy tradičně používané vůči kůrovci budou v teplejším klimatu ztrácet účinnost. Nejsme schopni zastavit kalamitu a nebudeme toho schopni ani v budoucnosti. Je zde riziko, že vypěstujeme opět stejnorodé lesy, a to zvláště pokud budeme plošně těžit kůrovcové stromy. Z toho vyplývá, že kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit žít s poškozeními lesa jako s přirozenými procesy," říká.

Zkáza po kůrovci na Vysočině:

Šestinohý vyslanec Wall Streetu

Dalším významným škůdcem na našem území je mandelinka bramborová. Na území bývalého Československa dorazila mandelinka hned po druhé světové válce. V padesátých letech  invaze tohoto brouka, pocházejícího ze Severní Ameriky, nabrala podobu kalamity. Komunistická propaganda ji prohlásila za imperialistický útok a obvinila Západ, že mandelinku na českém území uměle vysazuje z letadel nebo prostřednictvím diverzantů, přičemž úplně ignorovala podobné kalamity, které ve stejnou dobu propukly po celé Evropě. Mandelinka byla nazývána jako imperialistický nebo americký brouk či šestinohý vyslanec Wall Streetu. Od této doby se stala i u nás nejvýznamnějším žravým škůdcem bramborové natě.

V poslední době se zejména rok 2017 vyznačoval vysokým výskytem mandelinky, jehož důvodem bylo jednak velmi dobré přezimování a také vhodné podmínky během vegetace. V bramborářských oblastech museli zemědělci poměrně netradičně proti tomuto škůdci použít dvě i více aplikací speciálních chemických přípravků.

Boj proti mandelinkám lze vést jednak čistě mechanicky, tedy sběrem, a pokud jde o větší plochu, používají se insekticidy, které se aplikují v době nejmasívnějšího líhnutí larev. Za nejúčinnějšího biologického nepřítele mandelinky je považována dravá ploštice Perillus bioculatus. Jako prevenci výskytu mandelinky je též dobré střídat plodiny na polích a brambory nebo jejich blízké příbuzné vysazovat maximálně jednou za čtyři roky.

Ochrana proti mandelince bramborové je ovšem vzhledem k její vysoké flexibilitě a adaptaci na chemické látky poměrně problematická i ve dnešní době, kdy je k dispozici řada insekticidů. Odborníci proto považují za zcela nezbytné dodržovat takzvanou antirezistentní strategii. Jejím základem je střídání účinných látek z různých skupin, respektive s odlišným mechanismem účinku.

Plzákovi chutnají zelenina i květiny

Z vlastní zahrady určitě znáte dalšího škůdce — plzáka španělského. Plzáci ve velkém likvidují zeleninu i okrasné květiny. Plzák španělský se do České republiky dostal z jižní Evropy. Původně se vyskytoval na Pyrenejském poloostrově. Invaze tohoto druhu do dalších zemí začala v 50. letech 20. století. Za její příčinu je považována zvýšená míra převozu sazenic a jiných zemědělských materiálů. Jde o škodlivého plže, který vytlačuje původní druhy plzáků a páchá obrovské škody v zemědělství.

Velikostí a barvou se plzák španělský může v dospělosti často velmi podobat našemu původnímu plzáku lesnímu. Hlavním a jednoznačným rozdílem je vybarvení mladých jedinců přibližně do velikosti tří centimetrů. U plzáka španělského jsou mláďata pestře zbarvená v odstínech žluté až hnědé a na hřbetě mají dva ostře vyznačené žluté až citronově zbarvené pruhy.

Během posledních let bylo i na našem území zaznamenáno mnoho případů silného lokálního přemnožení. Větší druhy jsou schopny se přes noc přesunout až na vzdálenost 50 metrů. Při kalamitním přemnožení mohou způsobit velké hospodářské škody, a to i na kulturách poslední dobou tolik populární řepky.

Důvodem, proč se u nás plzákovi španělskému tak daří, je nedostatek přirozených nepřátel a parazitů, kteří se s ním doposud nestihli na nová působiště rozšířit. Z plazů je jeho nepřítelem především slepýš křehký, z žab ropucha obecná, zelená, i krátkonohá, skokani, dále střevlíci, slimák největší, který příležitostně konzumuje menší plže, ježek nebo třeba stále vzácnější kos černý. Nežádoucích škůdců se na menších plochách nejlépe zbavíte odstraněním jejich přirozených úkrytů, případně kladením pastí. Sesbíranými jedinci je možno přikrmovat kachny nebo prasata. Dále se používají chemické  postřiky či otrávené návnady. Plzák španělský je ovšem vynalézavý. Je schopen se vměstnat do neuvěřitelně úzkých štěrbin a přečkat suchá období dne i v prasklině v půdě – pochází totiž z jižních oblastí, kde se po miliony let adaptoval na sucha.

Kleštík včelí a spol.

Škůdců je nepřeberné množství. Mezi ty, jejichž působení může mít nedozírné následky, patří také kleštík zhoubný nebo kleštík včelí, parazitický roztoč včely východní a včely medonosné. Způsobuje takzvanou varroázu, která decimuje včelstva po celém Česku. Bez zásahu člověka by byla invaze kleštíka do včelstva včely medonosné zničující.

Potrápit nás ale dokážou i obyčejná mšice, sviluška nebo molice. Koneckonců zeptejte se zahrádkářů, kolik postřiků proti různým škůdcům zeleniny, ovocných stromů a keřů každé jaro provádějí. Je otázkou, zda lze tento boj někdy vyhrát, nebo je lepší přizpůsobit se nastalé situaci, podobně jako u mandelinky, další chemikálii, kterou k její likvidaci použijeme.

Monitorovat kůrovce můžete i vy
Webová aplikace na adrese www.kurovcoveinfo.cz reaguje mimo jiné na zvýšený výskyt kůrovců v posledních letech především v důsledku oslabení porostů suchem a nabízí provozním lesníkům přehled o aktuálním stavu rojení v rámci ČR. Dobrovolní respondenti v pravidelných intervalech zadávají přes internet do aplikace výši odchytů do lapačů a pastí. Výstupem projektu je mapa s přiřazením jednotlivých ploch k okresům a s informací o aktuální výši odchytu a nadmořské výšce.