Kliknutím zvětšítePodobné případy se čas od času stávají i v Česku. Přesto odborníci tvrdí, že jde stále jen o ojedinělé excesy. Počty šetřených případů jsou totiž každý rok velmi podobné.
Přehled zločinů dětí a mladistvých dokládají souhrnná data policie. „Ze statistik vidíme, že děti nejčastěji páchají majetkovou trestnou činnost a druhou nejčastější kategorií je násilná trestná činnost, jako je ublížení na zdraví,“ popisuje mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Znásilnění, „dětské" vraždy
Policie v loňském roce řešila násilnou kriminalitu v devíti stovkách případů. Figurovalo v nich i znásilnění, napadení úředníků či policistů. Došlo i ke čtyřem „dětským“ vraždám a několika stovkám případů mravností kriminality, včetně pohlavního zneužívání jiných dětí nebo jejich nucení do výroby pornografie. Rok 2021 ale nebyl žádnou výjimkou, policejní statistiky dokládají podobné trestné činy nezletilých několik dekád dozadu.
S dětskými pachateli pracuje ve stovkách případů ročně Probační a mediační služba. Podle ní neexistuje typický profil dětského pachatele. „Ve většině případů se potkáváme s případy prvopachatelů, tedy s jednorázovým pochybením dítěte, které se už znovu neopakuje,“ přibližuje mluvčí Služby Martin Bačkovský. „Z naší zkušenosti vyplývá, že většina klientů, se kterými Služba spolupracuje v dětském věku, již v dospělosti střety se zákonem nemá. Jsme přesvědčeni, že v tomto ohledu záleží na mnoha okolnostech - na přístupu rodičů k výchově dítěte, na jeho sociálním okolí, způsobu trávení volného času a podobně,“ doplňuje Bačkovský.
Dětské gangy? Už dávno
Podle odborníků tomu tak bylo vždycky, dětští pachatelé nejsou „produktem moderní doby“. Vztaženo ke slovenskému případu, doklad o násilném řádění dětských partiček najdeme možná překvapivě i v populární literatuře. Jak připomíná dětský psycholog Václav Mertin, potyček jsou plné i Foglarovky. „A Vontové jsou ukázkovým případem gangu, ač máme sklon dívat se na ně romanticky,“ poznamenává.
Můžeme namítat, že honička po Stínadlech a výhrůžka pár fackami není nic drastického, ale klukovina. Ale vzpomenete si, že Vontové mají na svědomí i únos psa Bubliny legendární pětice? Nejprve ho zavřeli do zimy, v podstatě týrali hlady a nakonec násilně usmrtili.
Rozdíl je ale dnes ve větším vnímání dětské agresivity. „Díl nárůstu agresivity u dětí je dán zcela určitě tím, že se dnes mnohem víc zajímáme o jakékoli projevy jejich přemrštěné aktivity – fyzickou agresi, křik, nadávání, šikanu. Jako společnost jsme k takovému chování podstatně citlivější a hodně je řešíme,“ vysvětluje Václav Mertin.
O násilí se více mluví
Mnohem častěji se také skloňuje hyperaktivita, ADHD. Dříve podle Mertina rodiče některé projevy chování i dětí ignorovali, o násilí se dozvídali méně. Komunikace na toto téma byla mezi dětmi a rodiči skromnější, i kvůli přísnější výchově a poměrně častým fyzickým trestům. „Zřejmě všichni brali jako fakt, že se něco děje a nelze to změnit. Nikdo moc neřešil, jestli to je špatně nebo dobře, prostě to tak bylo. Násilí rozvoji osobnosti určitě nesloužilo ani v minulosti, ale společnost ho skutečně vnímala a hodnotila jinak,“ domnívá se dětský psycholog.
Zda skutečně ve společnosti stoupá kriminalita i brutalita jednotlivých trestných činů, včetně těch páchaných dětmi a mladistvými, zkoumali i vědci z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Závěry shrnují ve studii a příspěvku Nové jevy v násilné kriminalitě z roku 2016. Zkoumané období mezi lety 2005-2014 trend výrazného nárůstu kriminality nepotvrdilo. Spíše naopak. „Mezi pachateli policií evidovaných násilných trestných činů nejradikálněji klesá zastoupení mladistvých pachatelů,“ doplňuje za tým vědců Alena Marešová.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
