Podle verdiktu soudu se dopustila zvlášť závažného zločinu podvodu. Rozsudek není pravomocný, obžalovaná a státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Pichertová v srpnu roku 2008 nabídla předsedovi představenstva společnosti Sechmet Olomouc Ladislavu Navrátilovi možnost zprostředkování koupě dvou budov i s pozemky v Olomouci, které vlastnila Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů ČR. Obžalovaná poté nechala s věřitelem uzavřít takzvanou Svěřečnou smlouvu o advokátní úschově peněz, v níž byly stanoveny podmínky, mimo jiné i výslovné užití svěřené finanční částky s termínem uzavření samotné kupní smlouvy nejpozději do 5. listopadu 2008.

Ladislav Navrátil poté ze svého osobního účtu převedl bezhotovostně 16,5 milionu korun na účet matky obžalované. Pichertová však svůj slib nesplnila. „Kupní smlouvu o prodeji daných nemovitostí ve prospěch společnosti Sechmet nejen v daném termínu nezprostředkovala, ale ani nevešla v žádné konkrétní jednání, vedoucí k přípravě a realizaci daného prodeje,“ stojí v obžalobě. Podle spisů Ingrid Pichertová inkasované peníze užila pro své dvě soukromé platby ve výši přes 8,1 milionu a 6,5 milionu korun.

Ingrid Pichertová sice 13. listopadu 2008 nechala uzavřít ke Svěřečné smlouvě dodatek s tím, že částka 16,5 milionu korun bude věřiteli vrácena z advokátní úschovy, avšak opět tento závazek nesplnila. „Teprve následně, po opakovaných urgencích ze strany předsedy představenstva společnosti Sechmet Olomouc Ladislava Navrátila, obžalovaná vrátila dané společnosti 3,444 milionu korun,“ uvádí obžaloba.

Poškozený Ladislav Navrátil při hlavním líčení uvedl, že na základě iniciativy Pichertové se rozhodl přistoupit na koupi Domu odborových svazů v Olomouci. „Začal jsem mít pochybnosti, když jsem na internetu zjistil, že uvedený objekt není nabízen k prodeji,“ vypověděl s tím, že na základě této zkušenosti požadoval od Pichertové vrácení peněz a odmítl jí půjčit dalších dvanáct milionů korun.

Ingrid Pichertová se od počátku hlavního líčení nezúčastnila. Přišla až toto pondělí, kdy ji senát vyslechl v nepřítomnosti veřejnosti. „Mám za to, že mé jednání se nepohybovalo v rovině trestního zákona,“ tvrdila mimo jiné obžalovaná ve své závěrečné řeči.

Původně obžaloba tvrdila, že se Pichertová dopustila zpronevěry. Státní zástupce v závěru soudního jednání navrhl senátu, aby její čin byl posuzován jako zvlášť nebezpečný zločin podvodu, čemuž soud vyhověl.

Trest odnětí svobody na sedm let ve vězení s ostrahou uložil 14. června 2010 krajský soud Ingrid Pichertové z Liberce.