„Spoustu věcí, které by se na první pohled zdály podivné, můžeme vysvětlit. Třeba relativně vysoké procento majetkové trestné činnosti ve velkých městech proti menším obcím," říká náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování Jiří Žouželka nad statistikou zločinnosti v Pardubickém kraji za loňský rok.

„Když se podíváme na absolutní počet evidovaných trestných činů v Pardubickém kraji, tak Pardubicko se 3814 skutky tvoří 42 procent kriminality – téměř polovinu ze čtyř okresů celkově. Z toho navíc velká část připadá přímo na krajské město. Z kriminalistického hlediska to ale není překvapivé. Velké město znamená především velkou koncentraci lidí a více příležitostí, a tím křivka rychle roste," uvádí Jiří Žouželka.

Zlodějská turistika

„Právě Pardubice mají z policejního pohledu řadu nevýhod, jako širokou silniční dostupnost a umístění na páteřním železničním tahu, který velmi usnadňuje přístup zločincům. Máme poznatky o tom, že například po železnici do Pardubic cestují osoby vyloženě s cílem páchat majetkovou trestnou činnost, a to zejména z Prahy. V podstatě taková zlodějská turistika. Tito zloději využívají relativní anonymity, kterou jim umožňuje hromadná přeprava i anonymita města," vysvětluje Jiří Žouželka.

Hradecký kraj má zase jiné specifikum – příhraniční oblasti a hory. „V turistické sezoně tam počet turistů převyšuje počet stálých obyvatel a pomáhá vytvářet anonymní prostředí. Pravidelně tam proto musíme posilovat výkon služby," uvádí mluvčí hradeckých policistů Ivana Ježková.

Ztracení se v davu, které tak hraje do karet zločincům ve městě, funguje méně v menších obcích. Krásně je to například vidět na případu vraha Jiřího Mlíky, který se ze středních Čech vydal vlakem do Moravan s cílem vraždit. Na jeho choutky doplatila důchodkyně, kterou muž zardousil. V davu na pardubickém nádraží se ztratil, zato v Moravanech si ho svědci pamatují už z vlakové zastávky.

„Anonymita je problémem také na městských sídlištích, kde se v panelácích lidé neznají často ani na patře a zloděje mohou zaměnit se sousedem," dodává Jiří Žouželka. „Hradec Králové je jako město kompaktnější, sídliště nejsou tolik vzájemně oddělená a třeba tento problém tu není tolik výrazný. Navíc problémy Pardubic prohlubuje velké množství průmyslových podniků, kam spousta lidí dojíždí za prací. Byla by to určitě i zajímavá otázka pro sociology," dodává Ivana Ježková.

Když vyletí křivka

Z policejních statistik ale občas vyskočí i kuriozity, pro které ani znalci s letitou praxí  nenacházejí vysvětlení.

„První tři měsíce uplynulého roku nám například výrazně vzrostla křivka u majetkové trestné činnosti v Pardubicích. Zajímavé ovšem je, že tento strmý nárůst nastal prakticky jen v jedné části města – ve čtvrti Dukla. Šlo z větší části o drobné skutky – vykradené sklepy, automobily, kradená kola. Navýšili jsme počet hlídek, posílili noční směny a čísla se vrátila do průměru. Podobně tomu bylo také v Ústí nad Orlicí. K takovým nárazovým skokům v určitém spektru trestné činnosti prostě čas od času dochází, ale jaké je vysvětlení? To by nás občas také zajímalo," dodává s úsměvem šéf pardubické krajské kriminálky.

V okolí Trutnova zase mizela auta do doby, než zásah policistů donutil gangy (hlavně polské) se z oblasti stáhnout.