Je to loupež jako z filmu. Na Pardubicku byla z rodinného domu ukradena dvě umělecká díla – zlatá cihla a stříbrná mince. Zloděj se tak trochu pronesl, každá z cenností váží kolem jednoho kilogramu. Jaké je škoda? Dost vysoká: 3 miliony korun.
„Cennosti měl muž uloženy v rodinném domě, kam mu v přesně nezjištěné době z 1. na 2. června vnikl neznámý pachatel," popsala okolnosti případu tisková mluvčí policie Anna Štegnerová.
Policisté se ihned vrhli na hledání pachatele, proto nyní zvěřejňují fotografie obou ukradených cenností.
„Nemůžeme vyloučit možnost, že se jich bude chtít pachatel co nejrychleji zbavit. Z tohoto důvodu prosíme veřejnost, aby si fotografie pozorně prohlédla a pokud o odcizených exponátech máte jakýkoli poznatek, obraťte se s informacemi na svitavské kriminalisty. Využít můžete linku 158," požádala mluvčí.
close
zoom_in
A jak vlastně odcizené předměty vypadají?
Zlatá cihlička: Gramáž 1 kg, rozměr cca 10 cm x 5 cm. Vygravírovaný motiv s textem „Synergy 2014" „Joe Muczka jr. Ltd. Edition". Stříbrná medaile: Gramáž 1 kg. Vygravírovaným motivem a textem „Equilibrium 2013" „Joe Muczka jr. Ltd. Edition".
„Pachateli za zločin krádež a přečin porušování domovní svobody hrozí vysoký trest. Pobyt ve vězení až na 8 let," dodala mluvčí.
Největší „cihlová" loupež: Omylem vzali miliardu
Šli ukrást peníze, ale nakonec to byla největší loupež zlatých cihel v dějinách. V roce 1983 v Londýně se lupiči dozvěděli, že se bude přepravovat 126 milionů
v hotovosti. Jeden z nich totiž dělal na letišti Heathrow, kam měly peníze dorazit. Sehnal pár kompliců a vyrazili do akce.
Zloději však místo peněz nalezli 10 tun zlatých cihel, které se jim podařilo odvézt. Jejich cena byla v té době miliarda korun.
Policie rychle přišla na to, že lupiči museli mít komplice přímo mezi zaměstnanci a celou šestičlennou skupinu brzo pozatýkali. Nikdy však nenašli tři tuny ukradeného zlata, které bylo přetaveno a prodáno zlatníkům.
Občas se říká, že veškeré zlaté šperky vyrobené v Británii po roce 1983 jsou právě z tohoto kradeného zlata.
