Nedala dětem šanci žít, proto jde na dvacet roků do vězení

„Budu toho litovat do konce života," přesvědčovala. Její případ poslední dva dny řešil Krajský soud v Hradci Králové. Je rozsudek přísný, přiměřený, mírný?

Vždyť se mluvilo dokonce 
o doživotí a státní zástupkyně navrhla ve své závěrečné řeči výjimečný trest – tedy vyšší než dvacetiletý.

„Bylo prokázáno, že měla úmysl absolvovat těhotenství, porodit a nedat dítěti šanci," řekla státní zástupkyně Lucie Žabková.

Indicie ostatně mluví pro tuto verzi: Obě těhotenství před okolím soustavně zapírala. Před prvním porodem s sebou vozila deku, do níž dítě po porodu na záchodcích 
v Jihlavě zabalila. Nechystala mu žádnou výbavu, což se opakovalo i ve druhém případě, kdy dcera přišla na svět v koupelně bytu v Havlíčkově Brodě, kde žila společně s přítelem a otcem dětí Václavem D.

Při druhé vraždě tvrdila žena, že se dítě narodilo mrtvé, ale to znalci odmítli. Navíc se sama při výslechu prořekla, že dýchalo. To je další důkaz.

„Ani její lítost není věrohodná. Skutky popisuje racionálně a chladně. Vůbec neřešila, jestli se dítě narodilo mrtvé," mínila žalobkyně.

Její dojem potvrzují také posudky z oblasti psychiatrie. Podle nich vražedkyně trpí bájnou lhavostí, sebestředností. „Je to narcistní typ, je citlivá k sobě, ale ne k okolí," prohlásila znalkyně Marta Skulová.

Přes to všechno státní zástupkyně (stejně jako obhájkyně si ale nechala možnost na případné odvolání) odešla od soudu bez rozladění. „Je to vlastně jen o den nižší než výjimečný trest. Myslím, že je přiměřený," poznamenala.

Obžalované pomohly především dvě věci. Zaprvé její věk. V době, kdy vraždila, jí bylo devatenáct a dvacet let.

Zadruhé přiznání. Na stopu prvního zločinu přivedla policisty sama. „Kdyby se nepřiznala, ten případ bychom neřešili," připustil i soudce Jiří Vacek.

„Uvedený trest je o trochu vyšší, než jsme předpokládali," řekla přesto obhájkyně Jitka Horová.

„Děti jsem vždycky chtěla," prohlásila odsouzená Lucie K. „I do budoucna."