Pětadvacet let si má ve věznici se zvýšenou ostrahou odsedět 37letý Jiří Cimbál. Odvolací senát Vrchního soudu vPraze mu zmírnil doživotí trest vyměřený královéhradeckým krajským soudem. Podle východočeských i pražských soudců je Cimbál pachatelem vraždy, jejíž obětí se 2. července 2005 odpoledne stala dvacetiletá studentka cestující stopem. Tu vrah ztloukl, pobodal do hrudníku a do stehna a pak ji zamordoval. Tělo sproříznutým hrdlem nechal vpříkopu u silnice nedaleko obce Keteň na Jičínsku.

Podle verdiktu obou soudů má tento čin na svědomí právě Cimbál. Vraždou se zřejmě chtěl zbavit nepohodlné svědkyně poté, co dívce, jíž podle všeho nabídl svezení nedaleko kruhové křižovatky vPoděbradech, neúspěšně činil sexuální návrhy – a vzhledem kaktivní obraně oběti se mu nepodařilo dosáhnout svého ani násilím.

Vinu odmítá

Cimbál spáchání vraždy odmítá; popírá dokonce, že by se místě činu, vzdáleného jen kousek od rekreačního objektu, který užíval, vůbec objevil. „Není pro to jediný důkaz a vzorky DNA, které se tam našly, nejsou moje,“ zdůrazňoval.

Neúspěšně vyzýval soud, ať porovná stopy zmísta činu u Keteně se vzorky, které kriminalisté zajistili na místě dosud neobjasněné vraždy prostitutky na parkovišti kamionů u dálnice D5 nedaleko Rudné na Praze-západ. „Tahle oběť také měla hrdlo proříznuté nožem na koberce až na kost,“ zdůrazňoval podobnost případů.

A připomněl svědectví, podle něhož byl na místě činu, který mu je kladen za vinu, viděn řidič zelené dodávky značky Citroën, který měl na sobě květovanou košili, kraťasy – a jeho vlasy byly stažené do copánku. Podle Cimbála, jenž podle vlastních slov tehdy chodil ostříhaný dohola a voblečení od Vietnamců, je zřejmě právě popisovaný muž skutečným vrahem.

„Viděn tam ale byl ještě vdobě, kdy tam tělo neleželo,“ upozornil předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička zase na jiné svědectví – a námitky obžalovaného odmítl.

Soud má jasno

O tom, že pachatelem je právě Cimbál, soud neměl pochybnosti. A nejen sohledem na řetězec nepřímých důkazů. Je totiž kdispozici jeho velice obsáhlé přiznání. Policisté ve spolupráci s jeho kamarádem instalovali odposlouchávací zařízení, jimiž pořídili nahrávky, na nichž mord doznává – a podle soudu uvádí podrobnosti, jaké mohl znát jen vrah. „Není to pravda – poslechněte si to celé a pořádně,“ vyzýval Cimbál.

Muž, který má exhibicionistické sklony a neúspěšně se pokoušel o hereckou dráhu, tvrdí, že vše byla jen jakási morbidní hra. „O vraždě jsem věděl zpátrací relace Na stopě vtelevizi,“ zdůrazňoval opakovaně stím, že jím uváděné podrobnosti byly vymyšlené. A se skutečností se prý neshodují – oběť například neměla zranění vobličeji, jak tvrdil, naopak podle svých slov nemluvil o bodných ranách vbřiše a vnoze, protože o nich neměl ponětí.

„Žádné důkazy neexistují – jde jen o to, jestli se to podaří hodit na mě, když jsem si na toho vraha zahrál, abych udělal dojem,“ prohlásil před soudem. „Dejte mě do narkózy, hypnózy, vyslýchejte mě na detektoru lži,“ vyzýval soud.

Odvolací senát mu ale neuvěřil. „Ne všechno bylo vymyšlené,“ upozornil soudce Jiří Lněnička stím, že se například potvrdila Cimbálova slova znahrávky o tom, že vopilosti srazil autem souseda. A svědci konstatovali, že si nevymýšlel ani ve chvíli, kdy se vychloubal, že mu vraždu policisté nedokážou, jelikož ze svého auta vymontoval celý interiér a věci rozprodal na náhradní díly. „To byly jen zadní sedačky; přední vautě zůstaly,“ vykřikoval Cimbál vjednací síni.

Kauza nekončí

Soud nicméně nenašel zákonný důvod kudělení doživotního trestu, a proto původní verdikt zmírnil. „Podáme dovolání,“ reagoval Cimbálův obhájce Petr Gracík, podle jehož slov neexistuje jediný důkaz, jenž by jeho klienta jednoznačně usvědčoval. „V kriminále mi nic není, je tam o mě dobře postaráno. Vůbec tam ale nemám být; sedím tam místo někoho jiného,“ zdůrazňoval Cimbál.

Věří prý, že pravda vyjde najevo a on bude propuštěn, až se policie dopadne skutečného vraha. To, že se nyní ocitl mezi zločinci, ovšem pro něj není žádnou novou zkušeností. Podle státní zástupkyně Evy Prskavcové byl tento muž, který nepracoval, žil ze sociálních dávek, a dokonce se v Kosmonosech léčil zalkoholismu, již čtrnáctkrát soudně trestán. To je ale podle Cimbála lež.

„Trestů jsem měl jen osm; třikrát jsem dostal veřejně prospěšné práce, které jsem vykonal, a tak se na mě pohlíží, jako bych nebyl trestaný,“ ohradil se stím, že na svědomí neměl násilné činy. Šlo hlavně o krádeže, poškozování cizích práv či bouračku pod vlivem alkoholu. Justice má ale jasno. „Ve výpisu z rejstříku trestů je 14 záznamů,“ umlčel námitky soudce Lněnička.

Jen drsná sranda
Poslouchání dlouhých hodin nahrávek, které policisté pořídili odposlechem vbytě obžalovaného i vautě jeho kamaráda, není nic pro útlocitné povahy. Cimbál totiž mluvil velmi drsně: do absurdna například rozvíjel naturalisticky podrobné úvahy o nakládání sobětmi vražd: mluvil o soukromém hřbitůvku, blábolil o výrobě lampičky zlebky, o zhotovení bundy zkůže zavražděných slečen, kterou by si ale nemohl vzít do kriminálu, protože by mu ji vězeňská služba sebrala… Podle obžalovaného však nešlo o nic jiného než o citace zknížek a hororových filmů, které nadšeně hltal. „Jediné, co mohu udělat, je omluvit se rodině oběti za své slova. Už jsem pochopil, že to nebyl černý humor, ale perverzní plácání,“ zdůraznil sdodatkem, že ničeho horšího se ale nedopustil.