Kliknutím zvětšíte„Nejtěžší případy přicházejí do nemocnice třetí nebo čtvrtý den nemoci s vysokou teplotou, únavou, kašlem nebo pocitem horšího dýchání,“ říká Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
V nemocnici pak u těžkých pacientů během několika dnů může dojít k dalšímu zhoršení, kdy u nich dominuje pocit velké dušnosti, nedostatku kyslíku při běžných činnostech. Bolí je hlava, tělo. Občas se nemohou ani posadit či otočit na posteli.
„Někdy se jim tak těžko dýchá, že potřebují nosní brýle, masku na obličej či umělou plicní ventilaci,“ vysvětluje Koblížek. Ve výjimečných případech dochází i k napojení na mimotělní podporu života ECMO.
Chronické obtíže
Po jejich vyléčení pak někdy může docházet i k chronickým potížím. „Přetrvávají kašel i zadýchávání. Lidé, kteří před nemocí byli zvyklí běhat, nejsou schopni ani pořádně vyjít jedno či dvě patra do schodů,“ říká Koblížek.
Problémy ale mohou mít i ti, kteří se léčili z nemoci doma, zejména pokud měli v akutní fázi výrazné klinické obtíže. Téměř polovina z nich má podle studie hradecké nemocnice porušenou funkci plic, necelá třetina pak dokonce při vyšetření na CT vykazuje zbytkové postižení plicní tkáně. „Ani po šesti měsících porucha úplně nemizí, i když se zdá, že se zmenšuje,“ říká Koblížek.
Podle plicních lékařů by se pacienti po překonané nemoci neměli bát je navštívit. Kontroly totiž dokážou další následky odhalit.
Rizikové faktory
Samozřejmě dopady mohou být těžší u jinak nemocných či starších lidí. Rizikovým faktorem pro těžší průběh jsou podle plicních lékařů věk nad 60 let, výrazná obezita, špatná imunita, přítomnost závažných kardiovaskulárních chorob, cukrovky či chronických plicních nemocí.
„Typickým případem, u něhož má nemoc těžší průběh, je obézní muž středního věku s cukrovkou a vysokým tlakem,“ říká Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
12
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
