Používání kopřivy není ničím novým, první doložené zmínky pocházejí z doby bronzové, tedy z let 3000–1200 před naším letopočtem. „Z let 58 a 45 před naším letopočtem již existují písemné záznamy o žahavých vlastnostech kopřiv, které byly využívány vojáky Julia Caesara jako prostředek proti spánku,“ říká lékárník Filip Škarda z představenstva České lékárnické komory.

Kromě použití v bylinkářství a potravinářství se kopřiva také s oblibou využívala jako textilie. Jak uvádí web Gaia Herbs, podobně jako textilie vyrobené ze lnu, může být kopřiva použita pro různé textury, od hedvábných po hrubé.

Kopřivové smoothie

| Video: Youtube

Starověké zkušenosti s kopřivou

Užívání kopřivy pro ovlivnění zánětů v těle a pro podporu zdraví horních cest dýchacích je popsáno již v dobách dávno před naším letopočtem. V prvním a druhém století řečtí lékaři Dioscorides a Galen uvedli použití listu kopřivy pro její diuretické a projímavé vlastnosti a pro léčbu dýchacích cest.

Nicholas Culpeper, renomovaný bylinkář ze 17. století, doporučoval přípravek z kopřivy a medu na rány, kožní infekce a jako kloktadlo na infekce krku a úst. Kořen rostliny kopřivy se také používal pro podporu tvorby mužských hormonů a zdravou funkci prostaty.

Zkombinujte s dalšími bylinkami

Na sběr kopřivy i dalších jarních bylinek už vyrazila i Karolína Josková, majitelka bylinkové farmy Herba Roja, která doporučuje sbírat i další bylinky a kombinovat jejich účinky.

„Začínají vykukovat první lístečky kopřivy, kvítky podbělu a plicníku. Udělejte si třeba kopřivový čaj nebo vyzkoušejte pesto z medvědího česneku nebo bršlice,“ říká bylinkářka.

„Stejně tak můžete využít oboje do salátu a přidat i pažitku, květy podbělu nebo plicníku. Pomohou vám opět podpořit imunitu, detoxikovat organismus a doplnit důležité vitamíny po dlouhé zimě.“

Jak kopřivu sbírat

close Mgr. Filip Škarda, člen představenstva České lékárnické komory. info Zdroj: Se svolením Filipa Škardy zoom_in Mgr. Filip Škarda, člen představenstva České lékárnické komory.„Kopřivu, stejně jako ostatní rostliny, sbíráme v místech, která nejsou znečištěna. Vyhněte se sběru poblíž silnic, skládek, staveb, ale i polí či jinak zemědělsky užívaných a chemicky ošetřovaných ploch,“ říká lékárník Filip Škarda. A přidává další rady.

• Kopřivové listy je nejvhodnější sbírat mladé, jarní, do konce května či poloviny června.

• Nať je možné sklízet po celou dobu růstu, až do odkvětu.

• Kořen obsahuje naopak nejvíce zásobních a účinných látek na podzim, těsně před koncem růstu.

• Kopřivu sušíme buď na přímém slunci s dostatečným prouděním vzduchu, nebo v sušárně či troubě při 35-40 °C až 10 hodin. Dobře usušená kopřiva si ponechává zelenou barvu. Jakkoliv jinak barevné listy (hnědé, černé, žluté) poukazují na nesprávné sušení a nelze je dále používat.

• Usušené rostliny skladujeme v suchu a temnu, dobře uzavřenou v papírových sáčcích.

Co se ví o kopřivě

  • Kopřiva dvoudomá, latinsky Urtica Dioica, je velice známá jednoletá nebo vytrvalá bylina, která se vyskytuje po celém světě a je hojně používaná v lidovém léčitelství.
  • Jedná se o statnou zelenou rostlinu a nejrozšířenějšího zástupce kopřivovitých v Evropě. Pro svůj růst vyhledává spíše tmavší a vlhčí stanoviště. Často ji můžeme nalézt na rumištích, podél plotů v příkopech či podél lesních cest.
  • Mezi hlavní obsahové účinné látky kopřivy patří flavonoidy, třísloviny, těkavé sloučeniny a mastné kyseliny, polysacharidy, izolektiny, steroly, terpeny, proteiny, vitamíny a minerály.

Spousta studiemi ověřených účinků

„Účinky kopřivy na lidský organismus, zkoumaný v řadě studií, shrnul článek, publikovaný na webu Pubmed, který konstatoval, že zájem o farmakologické účinky kopřivy je oprávněný a potvrzený,“ říká magistr Škarda.

Kopřiva působí na lidský organismus mnoha způsoby. Podle studií má tyto účinky:

1. Antioxidační účinky: Antioxidanty se objevují jako preventivní a terapeutické látky, které zachycují volné radikály či „reaktivní kyslík“. Volné radikály byly spojovány s rizikem některých nemocí, jako jsou například rakovina, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, autoimunitní onemocnění, neurodegenerativní poruchy. Přispívají také k procesu stárnutí. Kopřiva a její vodný i lihový extrakt prokázaly významné výsledky v antioxidační činnosti a snížení výskytu volných radikálů.

2. Antidiabetické účinky: Extrakt z kopřiv podle studií na potkanech snižuje hladinu glukózy v krvi a významně podporuje vylučování inzulínu do těla.

3. Ochrana jater: Extrakty z listů a semen kopřivy přispívají k ochraně jater. Zároveň při použití kopřivy dochází ke snížení „špatného“ LDL cholestrelolu.

4. Diuretická aktivita: Diuretický neboli močopudný a detoxikační efekt kopřivy je znám již od nepaměti a je to jeden z hlavních důvodů pro její současné používání v lidovém léčitelství.

5. Antivirotický účinek.

6. Protimikrobní účinek: Kopřiva byla testována na účinnost proti řadě bakterií a mikroorganismů. Prokázalo se, že působí třeba proti Streptokokům (původce angíny, kožních onemocnění), Stafylokokům (původce kožních onemocnění), Enterokokům (původci průjmů) či Candidě (původce močových infekcí).

7. Účinky na kardiovaskulární systém: Na testovaných myších bylo prokázáno snížení krevního tlaku.

8. Ostatní: Mezi další účinky kopřiv, které byly a jsou studovány, patří protizánětlivé a analgetické vlastnosti, imunomodulační aktivita, protirakovinné působení či pozitivní účinky na onemocnění prostaty.

Kopřiva má místo i v kuchyni. Zkuste třeba palačinky:

Pozor na lékové interakce

„Z předchozího výčtu účinků kopřivy lze odvodit i její možné interakce s léky. Jedná se především o léky protizánětlivé, diuretika a další léky na močové cesty, léky upravující krevní tlak či léky omezující krevní srážení. Je nutno podotknout, že kopřiva patří při užívání spíše mezi bezpečné rostliny. Výše zmíněné interakce mohou nastat spíš jen teoreticky, ale i přesto je nutné je zmínit,“ upozorňuje lékárník.

Mohlo by vás zajímat:

Bazalka | Video: Deník/Jiří Štraub
Má antioxidační účinky a čaji z jejích listů se říká tekutá jóga

Lékárník radí, jak kopřivu používat

  • Kopřivový extrakt: používáme čerstvě nasbíranou rostlinu, kterou zalijeme horkou (vzniká tak nálev) či studenou vodou (připravujeme tedy výluh). Takto připravené extrakty můžeme použít jak k vnějšímu užití na koupele, obklady, kloktadla, tak k užití vnitřnímu, tedy k pití.
  • Kopřivová šťáva: Za studena lisovanou šťávu z celých rostlin nebo jen z listů můžeme přidávat jako součást zeleninových nebo ovocných šťáv, či ji po malých lžičkách konzumovat samotnou. Takto získanou silnou šťávu nemůžeme doporučit těhotným a kojícím.
  • Extrakt z kořene: Obsahuje vysoké množství tříslovin, které jsou známé především pro svůj stahující účinek. Lze použít zevně na kůži, či pro kloktání.
  • Čaj: Připravujeme ze sušené rostliny. Výsledkem je nálev.
  • Syrové listy: Jako součást salátů, nádivek či pro přípravu kopřivového špenátu.

close Voňavý jarní čaj s kopřivou. info Zdroj: Se svolením Herba Roja zoom_in Voňavý jarní čaj s kopřivou.

Kopřivový čaj

Močopudné účinky tohoto čaje jsou od pradávna známé. Používá se při potížích s prostatou i u problémů s močovými cestami. Jak ale v knize Domácí recepty proti nemocem upozorňuje Franziska von Au, ten, kdo trpí na otoky v důsledku omezené srdeční či ledvinové činnosti, nesmí žádné močopudné čaje užívat po delší dobu. Případnou čajovou léčbu by měli tito pacienti vždy konzultovat s lékařem.

Jak čaj z kopřivy připravit:

  • 2 čajové lžičky kopřivových listů přelijte ¼ litrem vařící vody
  • nechte 10 minut luhovat a pak sceďte
  • pijte neslazený čaj po dobu nejméně 3–4 týdnů