„Co na podzim na základě výsledků studie, zkušeností z předchozích krizí a údajů ze zahraničí očekáváme, je nárůst depresivních a úzkostných poruch, poruch vznikajících v důsledku stresu, zneužívání návykových látek a sebevražednosti,“ varuje primář kliniky NUDZ a předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Petr Mohr.

Ilustrační foto
Rakovina plic je jedním z největších zabijáků. Odhalit ji pomůže plošná kontrola

Je však otázkou, jaké kroky podnikne ministerstvo zdravotnictví, aby se této situaci vyvarovalo. Na jaře provozovalo na čísle 1212 Linku první psychické pomoci. Během třech měsíců provozu této linky zaznamenali její pracovníci více než 2 600 telefonních hovorů, v krizových dnech to bylo až 100 hovorů denně. Linka sice nyní už nefunguje, Mohr se však domnívá, že v případě potřeby se na podzim její provoz obnoví.

Klinická psycholožka Ivana Šporcrová z Brna však nárůst počtu duševních onemocnění na podzim neočekává. Péči o své klienty během koronaviru prakticky nezměnila. „Zhruba třetina docházela jako dříve, třetina vyžadovala častější kontakt, třetina naopak kontakty omezila a nechala běžnou frekvenci návštěv na dobu po pandemii. S některými klienty jsem provozovala i distanční péči například v online formě,“ uvádí Šporcrová.

Injekce, vakcína, očkování - ilustrační foto
Vakcína proti koronaviru? Česko by potřebovalo 3,5 milionu dávek

Aktuální situace je však náročná i pro samotné psychiatry, a to hned z několika důvodů. „Jednak přicházejí noví pacienti, u kterých se objevily psychické obtíže poprvé v době krize, jednak se vrací pacienti, kteří v době karantény léčbu a návštěvy z obav z nákazy odkládali,“ popisuje Mohr. Psychiatři navíc musí řešit problém poklesů příjmů od zdravotních pojišťoven v důsledku omezení provozu lůžkových zařízení, denních stacionářů nebo psychoterapeutických skupin.

Obecná doporučení

Jak psychickým problémům předcházet? „Co se týče psychohygieny, zde platí obecná doporučení,“ říká Mohr. Znamená to tedy dodržovat zdravou životosprávu, omezit alkohol a ostatní návykové látky, mít pravidelný denní režim a nezapomínat na pravidelnou fyzickou aktivitu a sport. Dále je také důležité rozdělit čas mezi povinnosti a příjemné aktivity, udržovat sociální kontakty s rodinou i přáteli, ale zároveň nalézt čas sám pro sebe nebo také omezit konzumaci negativních zpráv.

Nejúčinnější je vyhledat pomoc v době, kdy se již začínají projevovat známky deprese anebo úzkosti. „Je dobré, když má člověk někoho blízkého, na koho se může obrátit, kdo jej ujistí, že není na všechno sám,“ uvádí Mohr. Doplňuje, že důležité je vždy nabídnout chápavou podporu a nepřesvědčovat, že to zvládne sám. Specifikum covidu-19 je podle Mohra vysoká míra nejistoty, která dopadá na všechny z nás.

Bulimie se objevuje u 1–3 % dívek a žen, nejčastěji do 30 let.
Bulimie může vést ke smrti. Byla jsem posedlá tělem a nenáviděla se, říká Laura

Během epidemie onemocnění covid-19 zaznamenali operátoři i velký nárůst hovorů na linku bezpečí. Konkrétně až 30% nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30% nárůst osobních problémů a psychických potíží nebo 30% nárůst tématu problému s internetem, včetně sexuálního zneužívání. Mohr zdůrazňuje, že dětských psychologů je v Česku dlouhodobě nedostatek a jsou přetížení. „To je bohužel situace, na kterou upozorňujeme již řadu let a kterou nelze vyřešit v řádu týdnů ani měsíců,“ říká.