Návrat k tuhým palivům, podceněná údržba a mrazy. Jenom od začátku roku museli hasiči v Královéhradeckém kraji vyjíždět k více než dvaceti případům požárů sazí v komíně. Špatný stav komínů má v zimě na svědomí až čtvrtinu všech požárů.

Vrbice, Týniště nad Orlicí, Radvanice, Žacléř nebo Nechanice. I tam museli hasiči od ledna zasahovat. „Pět jednotek hasičů likvidovalo od brzkých ranních hodin požár v Kostelci nad Orlicí, části Kozodry. Požárem byla zasažena dílna, stodola i přilehlý dvoupatrový rodinný dům,“ popsala jeden ze starších případů s pětimilionovou škodou mluvčí hasičů Martina Götzová.

V takových případech obvykle nehoří komín, ale saze, které jsou usazené v komínovém tělese. „K jejich vznícení dojde sálavým teplem z topidla nebo úletem žhavých částic paliva z topeniště do komína,“ vysvětlil náměstek Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Pavel Nejtek, který má na starosti prevenci požárů. Dodal, že často hrozí, že oheň poškodí samotný komín nebo se jinak rozšíří a hořet začne celý dům.

Požár sazí v komíně v Sedloňově
Hasiči zasahovali v Sedloňově, v komíně jednoho z domů chytly saze

Se zdražením plynu a elektřiny začala řada domácností víc topit dřevem nebo uhlím. Často ale lidé šetří na nesprávném místě. „Pokud jsem několik let nepoužíval spalinovou cestu a připojuji nově spotřebič na tuhá paliva, pak mi nestačí pouhá kontrola, ale je třeba zajistit revizi,“ upozornil Nejtek a připomněl, že šetření v tomto případě není na místě. Revize stojí do tří tisíc korun, bez ní hrozí citelná pokuta, ale hlavně ničivý požár. Zanedbaná revize nebo čištění komína může vést až k neproplacení pojistky domácnosti.

Na místě jsou pravidelné návštěvy kominíka. „Čištění si můžeme provádět sami, ale zařízení by mělo mít jednou ročně platnou kontrolu autorizovanou osobou, kominíkem,“ připomněla Götzová.

Problém nejen pro životní prostředí je, že někteří lidé spalují i to, co místo do kamen či kotlů patří do kontejneru na odpady. „Větší množství sazí totiž vzniká především spalováním nekvalitních paliv, nekvalitního uhlí a dřeva. U dřeva záleží i na vlhkosti. Lidé by neměli spalovat látky, které do kotle nebo kamen nepatří, tedy například plasty, textil, obaly od nápojů tetrapak a podobně,“ varovala Götzová.

Současné tuhé mrazy, kdy kamna jedou naplno, jsou zkouškou kondice komína. V dlouhodobě rozpáleném komíně se může projevit skrytý problém v podobě zazděného trámu nebo se mohou objevit netěsnosti mezi spárami. Občas jsou za ničivými požáry i špatně zajištěná komínová dvířka.

„Počty událostí, kdy vyjíždíme k požárům komínů, jsou zatím relativně srovnatelné jako při minulé topné sezóně,“ dodala Götzová.

Zimní požáry komínů
(říjen až březen)
2017/18 78 (22 %
ze všech požárů)
2018/19 56 (12 %)
2019/20 70 (18 %)
2020/21 96 (26 %)
2021/22 72 (14 %)
Zdroj: HZS Královéhradeckého kraje