V San Diegu musela být v neděli utracena samice Nola, která byla do USA před čtvrt stoletím převezena. Ta se zdravotními komplikacemi bojovala měsíce, výrazné zhoršení stavu ale donutilo ošetřovatele provést eutanázii. Na světě už v současné době pobíhají pouze tři nosorožci tohoto extrémně ohroženého druhu. Pokusy o přirozenou reprodukci totiž jak na americkém kontinentu, tak v Africe shodně selhaly.

„Úmrtí Noly je smutná zpráva. Ztrátou každého jedince se zvětšuje závazek, který k tomuto kriticky ohroženému druhu lidstvo má," řekl ředitel ZOO Dvůr Králové Přemysl Rabas. V současné době pracuje skupina špičkových vědců v Evropě pod vedením královédvorské ZOO, která jako jediná na světě nosorožce severního bílého rozmnožila, a IZW Berlín na vytvoření postupu pro umělé rozmnožení severních bílých nosorožců. Druhá skupina pracuje v San Diegu. „Vědci mají k dispozici biologický materiál z našich živých zvířat, ale i z těch, která jsou již léta po smrti. Je tedy naděje, že když se kolegům v San Diegu nepodařilo přirozenou cestou severní bílé nosorožce rozmnožit, mohou významně přispět k záchraně tohoto druhu při využití genetického inženýrství," dodal Rabas.

Kromě amerického San Diega převezla ZOO Dvůr Králové nosorožce před lety také do africké Keni, kde nyní zbývají poslední tři živá zvířata tohoto druhu. Chtěla tím zvýšit šance na uchování extrémně ohrožených nosorožců a zároveň tím snížit riziko nepředvídatelných zdravotních problémů, které by skupinu na jednom místě mohly kompletně vyhubit. Ani v takřka přirozeném prostředí africké savany se ale nepodařilo takřka vyhynulý druh rozmnožit.

Do Dvora Králové byli přitom nosorožci, kteří ve volné přírodě nebyli spatřeni od roku 2007, převezeni v roce 1975 z jižního Súdánu. Za jejich vymýcením stojí především pytláci, kteří zvířata lovili pro rohovinu.

Pomalá reprodukce

Nabiré, která přímo ve Dvoře Králové uhynula v červenci letošního roku, byla ve své době teprve druhým kusem na světě, který se podařilo odchovat pod dohledem a v lidské péči. V neděli uhynulá Nola naproti tomu patřila do původní súdánské skupiny, z níž nyní v keňské rezervaci Ol Pejeta přežívá už pouze samec Sudán. S ním v Africe žijí ještě dvě samice – matka Nájin a dcera Fatu, které se obě narodily v ZOO Dvůr Králové, odkud byly v roce 2009 společně se Sudánem převezeny do Keni.

Dvorská ZOO je jedinou institucí, kde se vzácný druh nosorožců podařilo odchovat. I zde ale probíhala reprodukce příliš pomalu na to, aby mohl být druh zachráněn. A to i přesto, že práce výzkumníků započaly již v 80. letech minulého století a od roku 2001 pak probíhá spolupráce s berlínským Institutem pro výzkum zoo a divokých zvířat (IZW) na umělých technikách oplodnění.

Všechny samice byly nejprve stimulovány hormonálními implantáty. V letech 2006 a 2007 pak byly samice Nájin a Fatu opakovaně inseminovány semenem severního samce. Po neúspěšných pokusech měl být dalším krokem k reprodukci právě převoz do Keni. Ačkoliv si na africké podmínky zvířata rychle zvykla, k zabřeznutí nikdy nedošlo. V současné době už naděje na přirozené rozmnožení neexistuje.

Umělá reprodukce

Nyní experti pracují na poslední možné šanci, kterou je umělé rozmnožení nosorožce severního bílého. Tomuto účelu může být paradoxně užitečná i smrt Noly.

V USA byly z Noly odebrány vzorky, které bude možné využít pro případné rozmnožení severních bílých nosorožců umělými technikami reprodukce. ZOO Dvůr Králové byla také oslovena organizací Smithsonian Institute ve Washingtonu, zda by ostatky Noly mohly být uloženy v této instituci. O spolupráci těchto se nyní jedná.

Výzkumníci se nyní společně snaží vyvinout umělý reprodukční postup. Ten spočívá v odebrání vajíček od samic Nájin a Fatu, jejich dozrání, oplodnění semenem nosorožce bílého severního, které bylo v minulosti pro tyto účely zamraženo, a vytvoření embrya. Existuje pak naděje, že by tento zárodek mohla donosit samice nosorožce bílého jižního.

„Cítíme jako svou povinnost pokusit se je zachránit. Jsme jediní, snad ještě se San Diegem, kdo to díky množství nasbíraného biologického materiálu může udělat. I když jsme si samozřejmě vědomi, že šance na úspěch je malá," ví ředitel ZOO Dvůr Králové Přemysl Rabas.