„Už v komunálních volbách příští rok na podzim mnozí místní členové budou raději kandidovat za nezávislé, než pod hlavičkou ODS. Dříve byla naše strana transparentní  a nezkorumpovanou, dnes tomu tak není. Pravicový volič teď skutečně nemá důvod volit ODS."  Tato slova šéfa okresní organizace občanských demokratů v Jičíně Ladislava Bryknera vystihují nejhorší scénáře, která se rodí v hlavách členské základny někdejšího hegemona minimálně pravé části české politické scény.

Blbá nálada

Ano, té strany, která ještě ve volbách v roce  2006 získala přes 35 procent hlasů, aby o šest let později uhájila jen čtyři z 27 senátních obvodů. A o totálním výprasku v krajských a prezidentských volbách ani nemluvě. Z bývalé megastrany se stala partaj, která o své místo na slunci na rozdrobené pravici musí bojovat s rostoucí hvězdou 
Schwarzenbergovy TOP 09.

„Nálada ve straně skutečně není dobrá," zní unisono z úst všech Deníkem oslovených funkcionářů ODS ve východních Čechách.

Jenže, kde se stala chyba, kde je jádro problému současné krize strany? Na tom už se příliš neshodnou.

„Ztráta důvěry voličů v naši stranu postupuje postupuje od roku 2010, kdy jsme dostali ve volbách výrazný mandát, ale naprosto jsme ho prohospodařili. Častými výměnami ministrů, dohadováním s Věcmi veřejnými, skandály členů strany a hlavně pak neplněním programu," řekl Petr Tupec, starosta Horního Jelení na Pardubicku a neúspěšný lídr strany v loňských krajských volbách.

Stejně tak i další oslovení necítí, že by problémy ODS začaly už před tím. Snad jen s výjimkou bývalého senátora ODS za Náchodsko, dnes už nestraníka Petra Pakosty. Ten vidí kořeny krize už za Topolánkova předsednictví.

Sekty a jejich kmotři

„Příliš se tehdy rozkročil do středu, strana sice získala ve volbách rekordní zisk, ale za cenu, že natáhla jedince, kteří brali ODS jen jako výtah k moci. Místní buňky ODS se staly zprivatizovanými vlivovými sektami s lokálními kmotry, kteří kontrolovali situaci a demokratická diskuse byla nahrazena poslušností," míní Pakosta.

Příznačné je, že jeden z jeho největších soků v partaji, náchodská poslankyně Zdeňka Horníková, vnímá situaci naopak nejsmířlivěji. „Myslím, že ODS už zažila i horší krize," řekla s tím, že budoucnost strany a její výsledek v dalších volbách nevidí černě.

A jsou i tací, kteří se svěřovat se svými starostmi  o osud ODS nechtějí vůbec.

„Nemám k tomu nic,  v čem bych měl v úmyslu sdílet svůj názor s novináři," odpověděl chrudimský poslanec Jan Čechlovský. „Špinavé prádlo by se mělo prát doma," přisvědčil náchodský starosta Ivan Adamec.

Nezdá se však, že by panovala shoda na tom, že za všechno je vinen vůdce strany Petr Nečas. Kritika jeho příliš úřednického stylu předsednictví, špatné komunikace, rozdávání nejrůznějších trafik bývalým poslancům a menšího charismatu než měl Mirek Topolánek se ozývá, to ano. Osobností, které by ho mohly v čele strany nahradit, ale ODS moc nemá.

Korunní princové

„Vadí mi, že máme tři měsíce po volebním kongresu a už se objevují spekulace a zákulisní hrátky s cílem změnit vedení. Nečas sice není dokonalý, ale chyby máme každý," prohlásil šéf pardubické krajské ODS Radim Jirout.

„Byl jsem velký Nečasův příznivec, ale trochu mě zklamal. Ano, konečně začíná trochu jezdit do regionů a mluvit s členskou základnou, ale trochu pozdě. Jenže na druhé straně nevidím nikoho, kdo by ho mohl nahradit," přemítá bývalý starosta Moravské Třebové Josef Ošťádal.

Zrovna do Pardubic se Nečas chystá v pondělí, se straníky v Královéhradeckém kraji besedoval už v lednu.

Jenže stejně tak se začali v regionech ukazovat i jeho korunní princové – Martin Kuba, Jiří Pospíšil i Tomáš Chalupa, kteří si možná na předsednický post brousí drápy. I když to navenek dementují.