Lenka Martincová, rodičovská dovolená:
Každý rok pořizujeme živý stromeček, většinou jedličku. Máme rádi vůni stromku a i nějakou tu nedokonalost. Ladíme ho do červené a zlaté a zdobíme i trochu kýčovitými skleněnými ozdobami z našeho dětství, protože se našim dětem líbí. Když jsme se s manželem sestěhovali, nakoupili jsme více umělohmotných ozdob a nyní postupně dokupujeme skleněné. Na stromečku nesmí chybět čokoládové figurky.

Martina Pšenová, trenérka krasobruslení:
Rozhodně nemíváme umělý. U nás musí být vždy stromek živý, i když už nemáme malé děti. Ovšem mám dvaaosmdesátiletou maminku, která by stromeček z plastu nikdy nechtěla. Říkám tomu „nostalgická citová vazba“. K Vánocům zkrátka vůně pichlavého jehličí patří. Ten náš letošní stromek bude laděný do bílé barvy, o které se říká, že je symbolem čistoty, jasnosti a nevinnosti. Už se nemohu dočkat!

Petr Plašil, živnostník:
Z nostalgického důvodu zdobím stromeček živý. Osvědčila se nám borovice - čím větší, tím lepší. Většinou mívá okolo dvou metrů. Sice dělá nepořádek, když opadává jehličí, ale vždy když stromek přinesu dovnitř, nádherně provoní celou místnost. Co se týká ozdob, věším na něj ty, které mám schované po rodičích. Dokonce mám i původní světelný řetěz, jen s tím, že na něm mám LED žárovičky.