Konec národních parků, návrat do doby před třiceti lety, proměna v rozvojové agentury. To vše prý hrozí. Před dnešním schvalováním novely zákona o ochraně přírody a krajiny eskaluje napětí.

Představitelé čtyř národních parků, které se nacházejí na území České republiky, se spojili v úsilí přesvědčit poslance, aby nehlasovali pro verzi, dodanou senátem. Místo toho chtějí zachovat původně zpracovanou a Poslaneckou sněmovnou odhlasovanou novelu, na které se dokonce sami podíleli. „Změn tam senátoři zakomponovali zhruba čtyřicet. Některé jsou docela fajn, některé z našeho pohledu neutrální, další mírně či více problematické, některé považujeme skutečně za destruktivní. Některé ukazují šití hodně horkou jehlou a jsou naprosto nesmyslné," říká náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar, prezident evropské asociace chráněných území EUROPARC pro střední a východní Evropu. „Klíčové je, že v této fázi legislativního procesu se nebude rozhodovat o tom, které změny zachovat a které zrušit. Bude to hop anebo trop. Sněmovní verze nebo senátní," dodává. Která dnes vyhraje?

Zazvoní parkům umíráček?

Obtáčet se kolem stromů nebudou, ani demonstrace neorganizují. Místo toho vyjádřili protest proti senátním úpravám novely zákona o ochraně přírody a krajiny dopisem všem poslancům a aktivitou na sociálních sítích. Zděšení kvarteta českých národních parků (Krkonoše, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko) z navrhovaných změn je značné. Obávají se o jejich samotnou existenci.  „Sněmovní verze je dobrá. Dlouho připravovaná, pečlivě diskutovaná. Zlepšuje současný stav. Nejen pro místní a návštěvníky, i pro obce, a především pro kvalitu péče o svěřenou přírodu. Senátní by nás vrátila před rok 1991, kdy vzniknul současný zákon o ochraně přírody a krajiny. To vážně nechceme," zdůrazňuje náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.

FATÁLNÍ PRŮŠVIH

Jak by situace postihla Krkonošský národní park? „Především by to znamenalo, že by se vyprázdnil obsah sousloví národní park v názvu našeho chráněného území. Největší a pro národní parky naprosto fatálním průšvihem je změna definice toho, proč a k čemu vůbec národní parky v Česku zřizujeme, k čemu je máme mít. Ve verzi, schválené Sněmovnou, je cíl národních parků definovaný tak, jako v naprosté většině zemí světa, tedy ochrana přírody, přirozených ekosystémů a přírodních procesů v nich probíhajících. K tomu se tam píše, že národní park má být připraven plnit i další funkce – rekreační, vzdělávací, turistickou, a podobně," vysvětluje. „Senátoři úplně zrušili cíle existence národních parků a nahradili je dvojím účelem. Účelem národního parku má být zachování charakteristické středoevropské krajiny. A druhým zajištění rozvoje územně samosprávných celků.

Pochopitelně nic proti rozvoji obcí a krajů. Vždyť my jsme s krkonošskými obcemi spoluautory Integrované strategie rozvoje regionu Krkonoš. S nimi a kraji se podílíme na krajských a mezikrajských rozvojových plánech. Jsme jedním z nejatraktivnějších turistických cílů v Česku," upozorňuje Kašpar, zároveň prezident organizace EUROPARC pro střední a východní Evropu.

ZNAJÍ VŮBEC KRAJINU?

„Zajišťování rozvoje přece není a nemůže být účelem vyhlášení národního parku. Národní parky jsou všude na světě zřizovány, aby chránily tu nejcennější a nejunikátnější přírodu. A senátoři navrhují, že u nás budou proto, aby zajišťovaly regionální rozvoj. A zachovávaly typickou středoevropskou krajinu. Co to je? Krkonošská tundra to určitě není. Ta totiž opravdu není pro střední Evropu typická, ani charakteristická. Naopak, je naprosto výjimečná, unikátní. Její ochrana má tedy podle senátorů přestat být cílem existence Krkonošského národního parku?," ptá se. Paradoxní je, že zástupci Správy KRNAP se podíleli na původní verzi novely. Nelitují nyní? „Vůbec," odpovídá Jakub Kašpar rezolutně. „Za námi, kolegy z ostatních parků i ministerstva životního prostředí je velký kus dobré práce. Doufáme, že poslanci přehlasují nedomyšlené nebo přímo škodlivé návrhy, které schválil bez pořádné debaty Senát."